Flascharův důl, jedinečná připomínka těžby břidlice z přelomu 19. a 20. století, je jedním z hlavních lákadel nově vzniklého geoparku Krajina břidlice, který protíná území hned tří okresů Moravskoslezského kraje.
„Rada národních geoparků České republiky schválila udělení statusu národní geopark oblasti zvané Krajina břidlice. Vyhlášení geoparku je završením mnohaletých aktivit obcí, neziskových organizací i fyzických osob,“ informovala o vzniku nového geoparku Alena Zemanová ze spolku Krajina břidlice.
 |
Na území nově vzniklého geoparku mohou návštěvníci vidět jak doly těžící v minulosti a některé i v současnosti břidlici, která vznikla usazováním jemných částic ve velkých hloubkách tehdejších moří před více než 320 miliony let, tak pozůstatky sopečné činnosti, jako je třeba lávový proud u obce Mezina na Bruntálsku – tedy výrazně větší obdoba známých „kamenných varhan“, Panské skály u Kamenického Šenova v Čechách – nebo přehrada Slezská Harta.
„Přesné vymezení hranic geoparku je dáno zejména jedním kritériem - těžbou a zpracováním pokrývačské břidlice. Z důvodu celistvosti území a významných geologických zajímavostí byla do území geoparku zahrnuta také Bruntálská vrchovina, pro kterou těžba břidlice typická není,“ přiblížila rozsah výměry parku Zemanová.
Vznik nového geoparku či přínos upomínek na těžbu břidlice v regionu vítá i starosta Oder Libor Helis. Stěžejní atrakcí jeho města je totiž Flascharův důl, v němž se kdysi těžila právě břidlice.
„Flascharův důl je pro naše město obrovským přínosem, pomáhá nám úplně nově otevírat bránu turistům,“ vysvětlil oderský starosta. „Například jen v loňském roce jej navzdory covidu navštívilo na tři tisíce platících turistů, další lidé se do něj dostali v rámci jiných akcí, případně třeba i výzkumu.“
A Flascharův důl by podle starosty neměl zůstat jedinou oderskou atrakcí spojenou s historií důlní těžby.
Chystají se i další cesty do podzemí
„Důl tvoří možná jen pětinu podzemních objektů v okolí Oder, chceme jich pro turisty zpřístupnit co nejvíce,“ doplnil Helis. „Například na druhém břehu řeky Odry, naproti od dolu, probíhala v minulosti těžba galenitu. I tady bychom chtěli, pokud by to bylo možné, zpřístupnit další podzemní prostory, minimálně pak na tuto těžbu upozornit a připomenout ji,“ nastnínil starosta.
Vedle již loni avizovaných plánů na zpřístupnění podzemí dolu Lhotka na Vítkovsku by to měl být třeba i Jezerní důl u Budišova nad Budišovkou. V nabídce Krajiny břidlice jsou ale také místa, která na zpřístupňování čekat nemusí. Například z daleka viditelné sopky na Bruntálsku, jejichž činnost připomínají Razovské tufity, lávový proud u Meziny nebo krátery na vrcholu Venušiny sopky.
Nově vzniklý národní geopark je pro členy spolku Krajina břidlice vyvrcholením dosavadní cesty.
„Krajina břidlice se vyvíjela dlouhá léta. První projekty vznikaly na Budišovsku, Vítkovsku a Odersku, dnes již aktivně spolupracuje také Jakartovicko, Bruntálsko a další,“ vysvětlil jeden ze členů spolku Krajina břidlice Lumír Moučka.
„Podařilo se nám také založit vědeckou radu vedenou odborníky na geologii, historii, cestovní ruch, přírodu, hornictví, stavební a technické památky. Kolektiv lidí, který pracuje po zaměstnání ve svém volném čase. A stejně je to i se členy spolku. Jsme vlastně na začátku a čeká nás hodně zajímavé práce.“
Vstupte do břidlicové Raabovy štoly na Vítkovsku:
30. července 2018 |
