Jdeme za lidmi, třeba i do obchoďáku, říká ředitelka folklorního festivalu

  17:10aktualizováno  17:10
Festival Folklor bez hranic Ostrava letos oslaví dvacátý ročník. Ve dnech 14. až 18. srpna představuje ostravskému publiku nejen domácí soubory, ale také exotické folklorní skupiny z Ameriky, Asie i Evropy. Ty pět dní cestují napříč ostravskými obvody a v pátek festival slavnostně ukončí závěrečným koncertem na Slezskoostravském hradě.

„Málokterá země nebo soubor se u nás objeví dvakrát,“ říká k ostravskému festivalu Kateřina Macečková. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Ředitelkou festivalu je Kateřina Macečková, jež zároveň působí jako umělecká vedoucí Souboru lidových písní a tanců Hlubina, který vznikl už po válce.

Festival Folklor bez hranic Ostrava sice slaví dvacetiletí, ale folklorní soubor Hlubina je daleko starší, vznikl v roce 1947. Jakým způsobem to oslavíte?
Zatím slavíme prací. Jelikož by se moje maminka Zdena Kyselá, která Hlubinu založila, dožila příští rok sta let, tak samotnou oslavu necháváme na druhou polovinu příštího roku.

Svým způsobem můžeme ale jako oslavu pojmout samotný festival. Co na něm bude zajímavého?
Navštíví nás soubory z Kostariky, Tchaj-wanu, Srbska, Francie i Ukrajiny, zapomenout ale nesmíme ani na ty domácí, konkrétně Mateník z Prahy a Slovácký krúžek z Brna. Již tradičně se představí také kolektivy z ostravského regionu včetně Hlubiny.

První festivalový den jste vstoupili do velmi komerčních míst. Proč jste se rozhodli zahájit festival právě v obchodním centru Forum Nová Karolina?
Zvací koncerty jsme obvykle pořádali na Kuřím rynku, tedy Jiráskově náměstí, kde jsme také stavěli pódium. Potom se nám ale několikrát stalo, že pršelo a vystoupení jsme nemohli uskutečnit. Přemýšleli jsme o suché variantě, nicméně v centru nebyl k nalezení vhodný prostor, aby v něm mohly soubory vystoupit. Lidé se hodně zlobili, když se koncert na náměstí neuskutečnil. Postavila se Karolina a začali jsme o této možnosti uvažovat. Nakonec jsme ji vždy zavrhli, dokud jsem se v ní nebyla podívat na koncert svých vnoučat ze základní umělecké školy. Ne že by mě to nadchlo, ale uvědomila jsem si, jaká je tam spousta lidí. Což se slučuje s naším posláním, jít za nimi, oslovit je. Nejen když prší, je tam plné schodiště diváků. Když je pěkně, jdeme i do centra, ale už nestavíme pódium.

Váš festival je specifický tím, že putuje každý den do jiné čtvrti. Proto to má v podstatě nejsložitější stálý divák. Protože nemáte žádnou stálou scénu, tak za vámi musí putovat různými částmi města.
Ano, a kupodivu jsou i takoví, co s námi cestují. Program se mění, střídají se také místní soubory. Navíc, když bychom uváděli pořád stejný program, tak už by lidé neměli motivaci jít na závěrečný koncert na Slezskoostravském hradě, který je, kromě toho zahajovacího, jako jediný z týdenního programu zpoplatněn.

Co na něm bude k vidění?
Nejprve se představí dětské soubory a v 18 hodin začne slavnostní závěrečný festivalový koncert. Na hradě vždy panuje až rodinná atmosféra, diváci si v krásném prostředí užívají poslední chvíle festivalu.

Váš soubor Hlubina vznikl při stejnojmenné šachtě, dnes se po několika desetiletích na Hlubinu vracíte...
Už druhým rokem vystupujeme v rekonstruovaném areálu Dolu Hlubina, kde z bývalých koupelen udělali velké sály. Daří se nám vracet do původních míst. Vracíme se na Hlubinu, jako soubor jsme tam dříve několikrát fárali. Vzpomínám si na vpravdě symbolický okamžik, 17. listopad 1989, kdy to bylo naposled. Když jsme vyfárali, bylo všechno jinak.

Jak na vás podzemní Hlubina zapůsobila?
Na mě strašně, zvláště průlez rubáním nízkou slojí, naštěstí tam byl vzduch... Do zpěvu nám nebylo.

To, že jste jako tanečníci fárali, není náhoda, jste jedním z mála souborů, který se věnuje hornické tematice.
Od počátku se věnujeme havířské tematice. Říká se tomu „městský folklor“, ale jedná se o zvyky, tradice, zábavy, jimiž žily havířské kolonie. V repertoáru máme například skok přes kůži, který ve své stylizaci ztvárňuje přijímání nových učňů do „stavu hornického“, dále kompozice s názvy „Ostravské obrázky“, „Na havířském výletě“, organizujeme havířské bály.

Jaká na nich panuje atmosféra?
Na havířské bály chodí mimo jiné také naši bývalí členové, třeba s celou rodinou. Havířský bál proto, že jsme od svých počátků dlouhá léta působili u Závodního klubu Dolu Hlubina. Někteří z členů souboru aktivně fárali, nebo pracovali v dalších profesích, dnes už se jedná spíše o rodiče nebo prarodiče dnešních souboráků. Přinášíme hornickou tematiku v tanečním i pěveckém projevu. Do Dolu Michal a hlavně do Dolu Hlubina vracíme trochu z dřívějšího ducha. Řada písní, jak víme, pochází z kolonií, z prostředí, kde havíři žili se svými rodinami. Vystihují, většinou s humorem, jejich atmosféru. Při vystoupeních používáme hornické kroje a různé havířské rekvizity, prostě havířské prostředí se vším všudy.

V čem je podle vás charakteristický festival Folklor bez hranic Ostrava v době, kdy kdekdo pořádá nějaký festival?
Přinášíme městu, které žije převážně úplně jiným druhem festivalů, možnost seznámit se s lidovou kulturou různých zemí světa a také různých regionů naší folklorně bohaté země. Držíme se stále základní koncepce. Už nemáme možnost bobtnat a rozšiřovat se. Změna je v tom, že se snažíme zvát pokaždé nové kolektivy, málokterá země nebo soubor se u nás objeví dvakrát. Například Francie se už v Ostravě představila, ale nikdy ne soubor, který letos tancuje na chůdách. Máme štěstí, že jsme měli a máme možnost přivádět také soubory z opravdu vzdálených koutů světa, z Nového Zélandu, Jižní Korey, Cookových ostrovů, Mexika, Indonésie. Ta možnost tady je a soubory rády přijíždějí do pro ně exotického prostředí Ostravy s jejími průmyslovými objekty. Pokaždé je to pět zahraničních souborů a pak ty domácí.

Na podzim se představíte s Hlubinou v Barceloně, což bude reciproce za vystoupení katalánských souborů v Ostravě během slavnosti 750 let Ostravy. Jak na vás zapůsobily ty velké lidské pyramidy nebo slavnostní průvod obřích masek?
Mohlo by se zdát, že se jedná o akci poplatnou době, čím větší, tím lepší. Na mě ale jejich účast působila opravdu ohromně. Vždyť to jsou jejich kulturní kořeny, které mají své opodstatnění, svou tradici. U nás je to zase jiné. Do knihy nehmotného kulturního dědictví UNESCO byl zapsán například slovácký verbuňk, jízda králů, masopust. A takovou rozmanitostí folklorních regionů, jaká je v Čechách, na Moravě a ve Slezsku se nemohou pochlubit snad nikde na světě.

Nejčtenější

Iglú se šíří Českem, pro řadu bezdomovců jsou lepší než noclehárna

Někteří bezdomovci upřednostňují iglú před pobytem v noclehárně.

Bezdomovecká iglú, která před časem do Česka přivezla dvojice mladých lidí, už překročila hranice Ostravska. Zájem je o...

Zubařka nedostala dotaci od města, přestala proto ošetřovat místní pacienty

zuby, zubař, ilustrace

Když se obyvatelé města Studénka chtěli registrovat k nové zubařce, zastavila je cedule s překvapivým až diskriminačním...

Autoklíče z Frenštátu dobývají celý svět, při vývoji je házejí z okna

Továrna dodavatele pro autoprůmysl Continental ve Frenštátu pod Radhoštěm

Asi ho máte v kapse kalhot, nebo pohozený někde v tašce či kabelce - klíč od auta. Najděte ho a držte při čtení v ruce,...

Sparta dala razítko na Šuralův přestup a přiblížila se k angažmá Panáka

Karvinský Filip Panák (vlevo) hlavičkuje před Ondřejem Zahustelem ze Sparty.

Do fotbalové Sparty má blízko Filip Panák z Karviné, o kterého má zájem i Baník Ostrava. Přestup mladého univerzála do...

Ostravské Přednádraží mizí, drážní kolonii a romské ghetto bourají bagry

Ostravské Přednádraží rychle planýrují bourací stroje. (14. ledna 2019)

Tak vypadá definitivní zánik části města. Bagry a další bourací stroje se zakously do vybydlených domů v lokalitě...

Další z rubriky

Kam s odpadky? Útlum skládkování do pěti let nutí úřady hledat řešení

Společnost SAKO se stará o komunální odpad v Brně. Ročně spálí 248 tisíc tun...

Otázka, kam se směsným odpadem, zaměstnává radnice napříč Moravskoslezským krajem. Za pět let totiž nebude smět na...

Ostravské stopy: Pod kůží je Ostrava fakt sexy, chválí výtvarník Forman

Výtvarník a básník Pavel Forman současnou Ostravu chválí, připomíná mu někdejší...

Berlín a Ostrava. Tato dvě města jsou podle výtvarníka a básníka Pavla Formana spojité nádoby. Do bývalého města...

Kdy OKD skončí, ještě nevíme, tvrdí předseda představenstva Marian Klásek

Předseda představenstva společnosti Prisko Marian Klásek.

Před necelými devíti měsíci převzal stát společnost OKD, která v té době byla v insolvenčním řízení. Zájmy státu,...

Najdete na iDNES.cz