Žádala už potřetí. A příští rok to zkusí znovu, tentokrát i na ministerstvo. Základní škola Heleny Salichové v Ostravě-Polance nad Odrou totiž nemá štěstí. Nestojí přímo v nejznečištěnější oblasti krajské metropole. Kvůli nedostatku peněz se tak opakovaně na ozdravné pobyty jejích žáků nedostává.
"Loni bylo důvodem, že naše škola není tak zatížená ovzduším. Letos ještě zdůvodnění nemáme, v příštích týdnech budu vědět víc," uvedl ředitel Josef Teper.
Škola je jedním ze čtyř ostravskou radnicí odmítnutých žadatelů o peníze na pobyt dětí v horách. Dalších jedenáct škol pak dostalo výrazně méně, než by potřebovalo.
Kdo a za kolik (ne)jede do hor
|
"Poptávka výrazně převyšuje možnosti Fondu pro děti ohrožené znečištěným ovzduším," vysvětlila mluvčí ostravského magistrátu Andrea Vojkovská.
Z 34 škol radnice v plné výši uspokojila jen 19 zařízení. A to musela sáhnout hlouběji do městské kasy, znečišťovatelé přispěli ještě méně než obvykle.
Dva miliony dal jen ArcelorMittal
"Letos jsme vložili do fondu 7,5 milionu korun, v minulých letech jsme přitom přispívali pěti miliony. Částka narostla kvůli tomu, že většina velkých znečišťovatelů, kteří dříve přispívali, letos peníze neposkytla," sdělil náměstek primátora Dalibor Madej.
Dva miliony letos do fondu poslala jen huť ArcelorMittal Ostrava. Příspěvek tak dostaly jen školy, které čelí nejvyššímu znečištění. Důvodem je především krize.
"Do ekologických opatření na svých zdrojích v Ostravě investujeme stovky milionů. Momentální situace na trhu s elektřinou a teplem je napjatější, proto hledáme úspory a vyhlásili jsme úsporný program. Nemůžeme vyhovět úplně všem žádostem," uvedl například mluvčí Dalkie Milan Wagner. Společnost v minulých letech na pobyty dětí pravidelně přispívala.
Krize je znát i ve firmách. Například Evraz Vítkovice Steel do městského fondu nepřispíval, protože měl svůj vlastní. Na ozdravné a léčebné pobyty vozil děti z Mariánských Hor a Hulvák. "V tomto roce jsme tuto aktivitu nerealizovali a není rozhodnuto, zda tomu tak bude nebo nikoli," sdělil mluvčí Evrazu Jaromír Krišica.
Odvedené peníze ať zůstanou v Ostravě
S nedostatkem peněz se však Fond pro děti ohrožené znečištěným ovzduším potýká každý rok. I v lepších dobách se městu peníze od znečišťovatelů sháněly špatně. Darování financí je dobrovolné. Znečišťovatelé poukazují mimo jiné i na jistou dvoukolejnost - za znečišťování ovzduší platí státu a nechtějí platit dvakrát.
Například ArcelorMittal na to upozornil už loni a navrhoval sloučení státního s městským fondem.
"Sloučení by bylo koncepčním řešením," komentovala mluvčí huti Barbora Černá Dvořáková. To chce náměstek Dalibor Madej vyjednat hned po volbách.
"Ministr Chalupa na to nechtěl přistoupit. Po volbách v jednáních budeme pokračovat. Peníze za znečišťování by měly mířit zpátky k nám," vysvětlil.
Ostrava není jediným městem, které dětem přispívá na pobyty v čistějším prostředí. Jezdí také malí Karviňané, Bohumíňané či Orlované. Radnice těchto měst se spoléhají čistě na své peníze. "Nepřispívá nám nikdo, peníze máme z vlastních zdrojů," řekla například mluvčí Bohumína Lucie Balcarová.
Karviná peníze na tyto účely čerpá mimo jiné z programu KIC, ročně dostává krajskou dotaci ve výši 20 milionů kvůli záměru postavit ve městě spalovnu. Na rozdíl od Ostravy však tato tři města na svém území velké znečišťovatele nemají.
 |
