Třinecké železárny.

Třinecké železárny. | foto: František Zvardoň

Za deset let pětkrát méně prachu, hlásí Třinecké železárny

  • 2
Konec hlavní fáze odprašování hlásí zástupci Třineckých železáren. Nové odprašovače jsou podle nich až o třetinu účinnější, než jejich projektanti původně předpokládali. Během tří let klesla prašnost o polovinu.

Ze čtrnácti set tun prachu ročně v roce 2004 na 310 tun v loňském roce klesl objem prachu vypouštěný do ovzduší Třineckými železárnami. Během posledních dvou let pak firma spustila devatenáct projektů zaměřených na snížení prašnosti.

A ta klesala rychleji, než jak projektanti odprašovacích systémů předpokládali. „Deklarovali jsme tady snížení prachu zhruba o třetinu, skutečný pokles je 45 procent,“ řekl generální ředitel Třineckých železáren Jan Czudek. „Díky investicím tak dýcháme čistší vzduch jak na pracovištích, tak v okolí.“

Na devatenáct odprašovacích projektů vydali třinečtí více než 2,6 miliardy korun, část z vlastních peněz, část z dotací evropské unie.

„Od roku 1997 (současní majitelé vstoupili do Třineckých železáren v roce 1996 – pozn. red.) jsme do ekologických opatření investovali přes sedm miliard korun,“ dodala Petra Jurásková, mluvčí Třineckých železáren.

Obdobně dokázali využít unijních dotací také v dalším velkém hutním podniku v kraji, ve společnosti ArcelorMittal Ostrava. „Od roku 2003 do roku 2013 jsme investovali do ekologie čtyři miliardy korun, po roce 2013 pak tři miliardy, z čehož činily 2,1 miliardy korun dotace Evropské unie,“ řekla mluvčí ArcelorMittalu Barbora Černá Dvořáková.

Při srovnání s dávnější minulostí jsou rozdíly ještě výraznější. V roce 1980 vypouštěly Třinecké železárny do ovzduší 14 tisíc tun prachu, loni 310 tun, někdejší Nová huť Ostrava, dnešní ArcelorMittal Ostrava má v historických tabulkách z roku 1982 zapsáno 39 715 tun prachu, v loňském roce pak 591 tun prachu.

„Je to dáno tím, že jsme některé projekty spouštěli až na konci roku, takže se na celkové prašnosti nemohly projevit,“ vysvětlila dvojnásobný rozdíl mezi oběma hutěmi Barbora Černá Dvořáková.

K třineckým číslům je ale potřeba ještě připočíst zhruba 43 tun tuhých znečišťujících látek, které během roku 2015 vypustila společnost Energetika Třinec, vyrábějící pro železárny energii.

Vyváží padesát tun prachu týdně

Mezi roky 2012 až 2015 pak klesla prašnost Třineckých železáren o polovinu. „Každý týden vyvážíme z odprašovacích zařízení, tkaninových i elektrostatických filtrů, okolo padesáti tun prachu,“ sdělil vedoucí odboru ochrany životního prostředí Třineckých železáren David Klimša. „Vedle toho prach odstraňujeme i na celém území železáren, například pomocí sběrných vozů, které zametají silnice v areálu.“

Na obdobná opatření vsadili také v ostravském Mittalu. Čisticí vozy a kropení zde doplňují kompletně odprášený provoz aglomerace, který v obdobných podnicích patří k největším znečišťovatelům ovzduší. Snižování prašnosti stojí obě hutní firmy hodně peněz. Zatímco ve společnosti ArcelorMittal nemohou být konkrétní, manažeři Třince finance nutné k provozu odprašovacích zařízení prozradili.

„Náklady na odprášení se pohybují okolo sto milionů korun ročně. Jsou v tom peníze na potřebné energie pohánějící větráky, ale třeba i na další nakládání se zachyceným prachem,“ vysvětlil David Klimša.

„A to nás staví do obtížné pozice vzhledem ke konkurenci z Číny,“ přidává se Jan Czudek.

Přetrvávají obavy z čínské oceli

Číny se české ocelářské firmy hodně obávají. Na podzim by mohla asijská velmoc vstoupit do Světové obchodní organizace WTO, což by mohlo výrazně změnit podmínky na trhu s ocelí. A Evropu by mohla zaplavit čínská nadprodukce.

„Zatímco čínské hutě nesvazují žádné ekologické požadavky, do kterých by musely investovat a provozovat je, my a také ostatní evropské hutě tyto náklady máme. A musíme je započítávat do cen. Proto jsme proti tomu, aby se Čína stala plnoprávným členem WTO,“ poukázal generální ředitel Třineckých železáren na obavy ocelářů z nejbližší budoucnosti.

Čína by totiž mohla zaplavit evropský trh svou ocelí a místní hutě by mohly přijít o zakázky.

„Vyrábějí levněji i díky vládním pobídkám, a pokud by se stali plnoprávnými členy WTO, byla by povinnost prokazovat dumping na nás, na Evropské unii. Zatím je tato povinnost na Číně,“ dodal personální ředitel společnosti ArcelorMittal Ostrava Jan Rafaj.

Miliardy do odprášení daly i místní teplárny

Miliardy korun do odprášení svých provozů v Moravskoslezském kraji investují také teplárny a elektrárny. „V minulých letech jsme do ekologizačních opatření investovali asi čtyři a půl miliardy korun,“ řekl Josef Novák, generální ředitel společnosti Veolia Energie ČR. „Další asi dvě miliardy budeme investovat v následujících letech.“

Společnost Veolia Energie ČR v kraji spravuje tři velké zdroje. Elektrárnu Třebovice, Teplárnu ČSA a Teplárnu Karviná.

Průmyslové zdroje se podle posledních zjištění Zdravotního ústavu v Ostravě podílejí na znečištění ovzduší zhruba třiceti procenty.

„Velká energetika přispívá k imisím jen malým zlomkem,“ tvrdí Antonín Balnar, výkonný ředitel komunikace Veolia ČR pro oblast Morava. „Mnohem většími původci znečištění jsou doprava, lokální topeniště, resuspenze prachu z povrchu a špatné ovzduší v sousedním Polsku. Až za nimi je v pomyslném žebříčku průmysl a hutnictví. Energetika tento výčet uzavírá.“

Podíl jednotlivých zdrojů na znečištění zdravotní ústav v posledních letech přezkoumával.

„Doposud se podíly zdrojů znečištění odhadovaly poměrem třicet procent doprava, třicet průmysl, třicet lokální topeniště a zbytek další zdroje. Projekt tvrzení potvrdil a upřesnil,“ vysvětluje Lucie Hellebrandová, vedoucí oddělení ovzduší ze Zdravotního ústavu v Ostravě. „V topné sezoně narůstá vliv lokálních topenišť. V kraji jsou místa, kde je vliv topenišť až pětasedmdesát procent,“ dodala.

Podle zjištění Zdravotního ústavu přichází do kraje 37 procent znečištění z Polska.