„Stávající systém zatím neodůvodněně zvýhodňuje školu s vyšší naplněností tříd oproti stejně zorganizované škole se stejným počtem tříd, ale s nižším zájmem. Chceme nově zohlednit velikost i zaměření škol nebo rozdílnou finanční náročnost,“ vysvětlila mluvčí ministerstva školství Klára Bílá.
Novela má předejít i přijímání co největšího počtu žáků na střední školy. „Chceme tuhle nutnost škol eliminovat. Teď totiž některé z nich musí vzít takzvaně každého, aby chod ufinancovaly a úroveň tak logicky významně klesá,“ doplnila Bílá.
Pro střední školy reforma přináší hlavně jistotu. „Už jsme rozpočet zkoušeli sestavit podle nových normativů, přestože detaily ještě přesně neznáme. Vychází to podobně jako za nynějšího systému, ale nemusíme se třást strachy, jestli žáci neodejdou v průběhu roku a my tak nepřijdeme o dvacet tisíc korun a podobně. Nemusíme tak ani bazírovat na určitém počtu žáků. Uvidíme ale, co ukáže praxe a jak se systém skutečně změní,“ nastínila Lenka Metzlová, ředitelka Střední školy zemědělství a služeb v Krnově. Tato škola se potýká s nízkým zájmem hlavně o technické obory.
Pozitivně vnímá změnu i ředitel Střední průmyslové školy a Obchodní akademie v Bruntále Petr Černý.
„Snažili jsme se některá praktická cvičení slučovat, ať vykazujeme naplněnost, ale teď je můžeme rozdělit do více skupin, což je u technických předmětů velké plus,“ uvedl Černý. Tolik výhod už ale nevidí ve financování nepedagogických pracovníků. „Zatím není jisté, jak přesně tady budou peníze přidělovány,“ řekl Černý.
Novinkou má být i takzvaný kariérní systém, jenž má platově zvýhodnit ty učitele, kteří se dále vzdělávají.
„Centrální školení jistě nejsou na škodu a úroveň učitelů mohou zlepšit. Pro technické pedagogy nejsou ale úplně potřebná a na kvalitě jejich výuky teoreticky zaměřené školení moc nezmění. Proto toto zvýhodňování nepovažuji úplně za šťastné,“ zdůraznil Černý.
Je to jen krátkodobé řešení, tvrdí náměstkyně hejtmana
Ředitel hladnovského gymnázia v Ostravě Daniel Kašička zmínil další nejasnosti, které takzvaný kariérní systém provází. „Motivace je nutná, ale ještě není určeno, kolik těch učitelů z kraje může školení absolvovat, co závěrečné zkoušky přinesou, kolik je na ně pak vyčleněno peněz. Je to ještě hodně nejasné,“ pronesl Kašička.
Na změnu financování zřejmě doplatí školy, o které zájem je a ve třídách mají kolem 30 studentů. Jde především o gymnázia. „Uvidíme, co přinese praxe, doufáme, že nakonec to snížení financí nebude tak dramatické,“ dodal Kašička.
Podle náměstkyně hejtmana Věry Palkové může reforma krátkodobě uchránit některé nenaplněné školy před slučováním či zavřením, ale do budoucna problém neřeší.
„Pokud se nezvýší rozpočet ministerstva, tak se situace dlouhodobě nezlepší. Protože do školství jde stejný objem peněz, jen jinak přerozdělený, takže někde se přidá a někde se ubere a například gymnázia na to doplatí. Síť škol je předimenzovaná a děti chybí zejména v pohraničí. Uvidíme, zda reforma pomůže,“ sdělila náměstkyně.
Peníze podle normativů má rozdělovat centrálně ministerstvo a krajskému úřadu tak zůstanou omezené pravomoce. „Systém je složitější a přibude papírování, protože ministerstvo rozdělí peníze na obory a my to na kraji doladíme. Dále budeme financovat školní družiny, jídelny, základní umělecké školy a podobně,“ doplnila Palková.
