Je absolventem bakalářského studia Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, od roku 2020 studuje magisterské studium muzeologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
Od předloňského roku Filip Petlička pracoval pro Mezinárodní radu muzeí ICOM, která sdružuje muzejní pracovníky po celém světě. V minulosti působil i jako vedoucí oddělení prezentace Památníku Lidice.
Chystáte nějaké změny v chodu muzea?
Soustředíme se zejména na posílení jeho pozice ve vztahu k prezentaci na veřejnosti. Tato změna začíná už někde na pokladně. Spousta lidí si neuvědomuje, jak rozhodující je takové místo. Neměl by to být pouze prostor k zakoupení vstupenky, ale reprezentativní recepce. Je to první místo, které v muzeu navštívíte, může vás odradit nebo naštvat, případně nalákat tak, že do expozice vstupujete s nadšením. Chci proto vyčlenit samostatné oddělení, aby v něm kolegyně mohly rozvíjet samy sebe i tento segment muzejní práce. Rád bych také vytvořil větší a smysluplné edukační oddělení muzea.
V tom spočívá koncepce, kterou jste předložil výběrové komisi?
Předložil jsem koncepci, ve které kladu důraz na posun muzea od tradičního sbírkotvorného prostoru k současnějšímu pohledu, kdy se muzea více soustředí na další práci se sbírkami a ve vztahu k návštěvníkovi. Takže pro mě je nyní podstatné se zaměřit na fakt, co s těmi sbírkami děláme a jak je využíváme, jak je interpretujeme a jak je předáváme návštěvníkovi a co si tento návštěvník z muzea odnese.
Jak jste se o výběrovém řízení na místo ředitele Ostravského muzea dozvěděl?
Mimo jiné jsem spravoval webové stránky Českého výboru ICOM a dostala se ke mně žádost o zveřejnění výběrového řízení. Bylo to v době, kdy jsem zvažoval, co budu dělat dál, protože má práce pro ICOM končila v srpnu. Svou roli v tom sehrálo i přesvědčení, že Ostrava je velmi zajímavé město a muzeum je místo s obrovským potenciálem pro rozvoj. Mou první činností byla funkce hlavního průvodce hradu Kašperk, odkud jsem přešel do Památníku Lidice, kde jsem se zabýval produkční činností a PR. Za mě je to asi nejlepší způsob, jak komplexně poznat chod muzea.
Jaká je podle vás situace muzejnictví v Ostravě?
Podle mě patří ke špičce v republice. S ohledem na nedávno otevřená rekonstruovaná Městská jatka, ve kterých sídlí galerie Plato, pak projekt MUSEum+, který má sice i kritiky, ale pro zdejší rozvoj je přínosný. Lidé jako Marek Pokorný z galerie Plato a Jakub Jareš z MUSEa+ jsou špičkovými odborníky. Navíc v Dolních Vítkovicích byla nedávno otevřena pobočka zemědělského muzea. Muzejnictví obecně je v Česku ještě stále hodně svázáno velmi konzervativním pohledem na sebe sama, kdežto v Ostravě se sešly instituce, které se dovedou dynamicky rozvíjet. Muzea v Ostravě tak už nastoupila cestu jinam a umí pracovat jinak a lépe.
V čem je potenciál Ostravského muzea?
Nejen ostravské, ale obecně městská muzea mají obrovský potenciál. Ostrava je třetí největší město v republice, je zde velmi aktivní komunita. V tom je energie, se kterou se dá pracovat. Mně osobně se líbí představa muzea jako komunitního centra. Tedy muzea, které na jedné straně spravuje sbírky a uchovává paměť města, zároveň však dává možnost lidem se realizovat, vzdělávat a poskytovat jim prostor pro diskusi. Muzeum nemůže být jen skladištěm starých věcí.
Jaká je podle vás stávající situace Ostravského muzea a jak jej dále chcete rozvíjet?
Ostravské muzeum má velmi kvalitní péči o sbírky, dosahuje maxima možného. Předměty v něm dostávají skvělou péči a nejsou někde poházené po chodbách, jak se to ještě občas stává. Akorát se nyní potřebujeme více soustředit na vzdělávací činnost, jak pracovat s veřejností a jak předávat naše sbírky lidem. Patří k tomu široká škála věcí, jedno z nejdůležitějších je ale edukace, tedy vzdělávání. Proto by mělo vzniknout samostatné edukační oddělení profesionálů, kteří jsou vzděláni v oboru, kteří umí pracovat s dětmi. Edukace ale není jenom o dětech. Edukace v muzeu znamená i to, že víme, jak návštěvník čte texty, kde potřebuje mít popisky a podobně.
Jak v tomto směru vidíte otázku rozpočtu muzea a zájem Ostravy o jeho rozvoj?
Jsem přesvědčen, že situace se bude v následujících letech určitě zlepšovat. Je to také otázka využívání externích zdrojů. I když je v současnosti snaha šetřit a snižovat energetické náklady, tak žádná krize není na věky.
Jaké připravujete výstavy?
Výstavu není možné připravit přes noc, což se nám však shodou okolností podařilo s expozicí Jdeme nakupovat. Na příští rok je už hotový výstavní plán, který připravila ještě má předchůdkyně Jiřina Kábrtová. Otevřeli jsme výstavu věnovanou vedutám slezských měst z 18. století. Projekt Slezská města, včera i dneska vede jako kurátorka právě Jiřina Kábrtová. Pak připravujeme se spolkem Elegant výstavu o lyžařství a počátcích lyžování v Beskydech. Na přelomu léta a podzimu například chystáme výstavu o Žofinské huti, která zanikla v 70. letech minulého století. Jinak máme statisíce sbírkových předmětů a nepřeberné množství témat, která budeme dále zpracovávat, vystavovat a prezentovat.
