Jedenasedmdesátiletou pacientku Antonii Laidolfovou z Ostravy s nádorovým onemocněním plic operoval tým lékařů za pomocí robota v pátek.
Samotný zákrok trval zhruba dvě a půl hodiny, hlavní operatér Marcel Mitták z chirurgické kliniky a z Lékařské fakulty Ostravské univerzity se však na něj připravoval od začátku roku. „Trénoval jsem na trenažéru a operoval pod dohledem zkušeného kolegy z motolské nemocnice,“ nastínil Mitták.
Právě v pražské Fakultní nemocnici v Motole začali robota používat lékaři v oblasti hrudní chirurgie jako první. „Kromě toho jsem v zahraničí absolvoval školení na sofistikovaném biologickém modelu vyrobeném z prasečích tkání, který simuluje operaci,“ konstatoval chirurg.
 |
Zatímco Marcel Mitták při operaci ovládal robota za pomoci konzole, přímo u pacienta a robotických ramen mu pomáhal asistent a hrudní chirurg Lubomír Tulinský. Ten by v případě nečekaných komplikací, jako je například masivní krvácení, musel okamžitě zasáhnout a robotická ramena během několika vteřin z pacienta vyjmout.
I tuto variantu si lékaři opakovaně nacvičovali. „Robot nám ulehčuje operaci, redukuje rizika vyplývající z únavy a z různých nepřesností. Zisk z toho má nemocný, kterého operuje tým zatížený menší fyzickou únavou. Výkon probíhá uvolněněji,“ vysvětlil Tulinský.
Lidé se v telemedpointech vyšetří, data pak zamíří i k obvodnímu lékaři |
Robotický systém da Vinci začala fakultní nemocnice využívat na začátku minulého roku. Od té doby s jeho pomocí chirurgové, urologové a gynekologové zvládli přes pět set zákroků. „Až doposud jsme robota my, chirurgové, využívali zejména u resekcí konečníku,“ nastínil přednosta kliniky Lubomír Martínek.
„Robotické operace hrudníku znamenají pro nemocnici a hlavně pacienty velký posun. Můžeme jim nyní nabídnout další možnost léčby, která je bezpečnější a také kvalitnější,“ uvedl ředitel nemocnice Jiří Havrlant.
„Dokážeme díky němu dělat zákroky, které by nebyly možné nebo by byly velmi komplikované. Je to v podstatě sofistikovaný manipulátor. Operace je jemnější, šití přesnější,“ doplnil Mitták. „Video je navíc třídimenzionální, takže díky tomu máme i lepší orientaci v prostoru.“
Zájem o robotické operace roste
Robot dále dokáže pracovat jen na tkáních, které je třeba operovat, bez poškození okolních struktur. Při zákroku lékaři dělají pět zhruba centimetr velkých řezů. Zavedou jimi do těla pacienta čtyři robotická ramena a poslední otvor slouží asistentovi k podávání nástrojů.
„Zkušenosti máme více než dobré a na pacientech je ten rozdíl hodně viditelný. Pro pacienta to znamená lepší pooperační průběh i možnost zkrácení doby hospitalizace,“ sdělil Lubomír Martínek.
To potvrzuje i samotná pacientka. „Dříve jsem kašlala krev, bylo to hrozné. Po zákroku je to velká úleva a zatím se cítím dobře. Dokážu se sama osprchovat, zajít si na záchod i se najíst,“ popsala Antonie Laidolfová, kterou má zatím stále v péči nemocnice.
Nové operační sály v Krnově umožňují i konzultace na dálku při operacích |
Zájem o robotické operace napříč lékařskými obory se postupně zvyšuje. „Dostali jsme se na horní hranici počtu zákroků, které jsme schopni za standardního provozu nabídnout,“ řekl Martínek.
Nově budou lékaři přístroj používat i ke složitým operacím hrudníku u pacientů trpících zejména nádorovými onemocněními. „Bude sloužit při lobektomii, tedy odstraňování plicních laloků, případně segmentektomii, což je odstranění plicního segmentu. Roboticky budeme operovat rovněž brzlík u pacientů s myasthenia gravis, což je velmi nepříjemné neurologické onemocnění,“ okomentoval hrudní chirurg Mitták.
Ředitel nemocnice Havrlant dodal, že právě kvůli vysokému vytížení ústav do budoucna zvažuje pořízení dalšího robotického systému.
