Nalezené ptáče napsal kontroverzní německý spisovatel Hanns Heinz Ewers. Dílo autora, k němuž se hlásil i americký spisovatel Lovecraft, patří k hororové klasice.
V češtině vyšlo spolu s neméně slavným románem Bafomet, který se naopak zabývá satanismem a napsal jej – taktéž v roce 1928 – olomoucký rodák Franz Spunda.
Oba autoři svého času působili v Ostravě, kde se i potkali, oba se zapletli s nacistickou NSDAP, oba se později dostali v její nemilost. Jejich knihy přeložila olomoucká germanistka Ingeborg Fialová-Fürstová, produkčně a editorsky se na nich podílel spolupracovník MF DNES Martin Jiroušek, dlouholetý ostravský badatel a aktivista v oblasti hororové a mystické literatury.
„Oba se řadí k uznávaným autoritám ve svém oboru. „Je příznačné, nebo skoro osudové, že se obě knihy, nezávisle na sobě, podařilo vydat téměř současně. Stálo za tím mnohaleté úsilí. Odvážné role publikování kontroverzních děl se zhostily Univerzitní nakladatelství UP Olomouc a ostravský Protimluv,“ uvedl Jiroušek.
Ovlivnil i Lovecrafta
Děj Nalezeného ptáčete vypráví historii Andrey Woylander, která se rozhodne podstoupit chirurgickou změnu pohlaví. „Je přesvědčená, že jedině tak dokáže najít svou duševní rovnováhu a nalézt své místo ve společnosti. Důvodů je několik, bohatý americký milionář, který chce vyhovět své dceři, ale také bratranec Jan, který o Andreu nejeví zájem. Frankensteinovský motiv se stává předmětem spekulací podivných chirurgů a soukromých klinik v Evropě. Hledání vlastní identity je zároveň metaforou rozpadajícího se starého německého rodu,“ sdělil Jiroušek.
„Ewers i Spunda podle Jirouška se snažili obsáhnout veškerý známý magický svět, od nekromancie přes asijské sekty až po templáře,“ konstatoval Jiroušek. „Ewers šel dál, až do nitra divošských kultů. V podstatě založil moderní horor, který se začal vzmáhat už na začátku 20. století v Německu. Zásadně ovlivnil své pokračovatele, kteří jsou dnes populárnější – jako mistr kosmického děsu H. P. Lovecraft a britský spisovatel Aleister Crowley.“
Jiroušek míní, že Ewers byl lepší. „Lovecraft i Crowley se k Ewersovi otevřeně hlásili, přitom Ewersovo dílo je mnohem temnější a nesrovnatelně plastičtější. Dokázal jít na dřeň podstaty, až za hranice myslitelného. Pro svůj román obětoval vše, seznámil se s předními německými sexuology, docházel na chirurgické kliniky v Berlíně a v Drážďanech, pomohla mu i jeho odlišná sexuální orientace,“ sdělil Jiroušek.
Ostravský znalec hororu sbíral krvavé romány deset let. Teď je vydal knižně |
„Protože byl vizionář, rozhodl se pro Fundvogela natočit první knižní trailer na světě, ostatně byl to právě Ewers, kdo před více než 110 lety režíroval první celovečerní horor Pražský student, což je dodnes světový unikát zmiňovaný v mnoha lexikonech. U nás ovlivnil například tvorbu Juraje Herze, jenž mi o tom vyprávěl,“ pokračoval Jiroušek.
Hanns Heinz Ewers (1871–1943) i Franz Spunda (1889–1963) se potkali v Ostravě. „Střetli se tam během své osvětové činnosti. Spunda učil na místním gymnáziu a Ewers přednášel a hostoval v ostravském Německém domě. Ten byl na konci války vybombardován,“ zmínil Jiroušek.
Oba spisovatelé byli svého času horlivými nacionalisty. „Ewers se ale později vyhranil proti říšským antisemitským zákonům. Zázrakem unikl zavraždění během Noci dlouhých nožů, jeho knihy byly spáleny a majetek zabaven, dožil v izolaci v Berlíně,“ řekl Jiroušek.
Nejprve NSDAP, poté problémy s nacismem
Franz Spunda patřil k olomouckým německy píšícím básníkům. I on byl členem NSDAP, později byl však pro své postoje rovněž pronásledován.
„Ve své době dosáhl velkého věhlasu. Jeho román Bafomet patří do rané fáze prozaické tvorby využívající prvků senzace a hororu. V centru děje vystupuje mladík Vincente Lascari, dědic tajemného sídla ve Florencii, kde se má nacházet klíč k proslulému kameni mudrců,“ popsal Jiroušek. „Na dědictví mají zálusk i temné síly, rozpoutá se tak střet mezi církví i templáři, množí se záhadné vraždy, krvavé rituály, bují konspirace. Vincente má ovšem větší starosti, nešťastně se zamiloval a zajímá jej jen jeho Mafalda Rossiová, uvězněná v klášteře,“ popisuje Jiroušek.
Oba romány, Bafomet i Nalezené ptáče Fundvogel, budou uvedeny za účasti hostů v Praze na Goethe Institutu 29. ledna.
