Vzpomínky na otce legionáře. Bojoval u Bachmače a znal se s prezidentem

  16:55aktualizováno  16:55
Vyznamenání, dokumenty, dobové noviny, zápisníky a spoustu dalších věcí po svém otci legionáři pečlivě opatruje devětaosmdesátiletý Evžen Muroň z obce Nižní Lhoty na Frýdecko-Místecku.

Evžen Muroň přijel z Nižních Lhot do Frýdku-Místku, aby si prohlédl vystavovaný vlak legionářů. A zavzpomínat na otce Františka. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Vyprávění táty Františka o zážitcích z první světové války na ruské frontě ho provázelo celým dětstvím. I proto se senior vypravil prohlédnout si Legiovlak, který na pár dní zastavil ve Frýdku-Místku.

„Otec vzpomínal z války jen na to dobré. Třeba na Sibiř. I přes ukrutnou zimu se mu krajina líbila,“ vzpomíná Evžen Muroň s tím, že táta byl nejdříve v zajetí a teprve v polovině roku 1917 vstoupil k československým legiím ve Starém Konstantinově.

Sloužil u 3. pěšího pluku Jana Žižky z Trocnova jako kulometník. „Zúčastnil se například bitvy u Bachmače, kdy našim legiím hrozilo nebezpečí obklíčení a zajetí, protože německá a rakousko-uherská vojska rychle obsazovala území Ukrajiny,“ zmíní syn.

Fotogalerie

Němci se snažili legionáře zadržet, aby se nepřesunuli na západní frontu. Když se přiblížili k Bachmači, zaútočili s cílem zničit československé jednotky. Nepodařilo se jim to. Čechoslováci se udrželi a poté se stáhli na východ.

„Na nádraží v Čeljabinsku náš vlak dlouho stál. V tu dobu přijel druhý od Sibiře s Maďary a Němci ze zajateckých táborů. Vraceli se domů. Jeden z nich z nenávisti k Čechům udeřil kolegu železnou závorou od vagonu tak silně, že ho zabil. Až když jsme jim pohrozili, že celý vagon rozbijeme ručními granáty, označili viníka. Naši rozzuření vojáci ho pak probodli,“ píše ve svém deníku František Muroň.

Strastiplná cesta po transsibiřské magistrále vlakem pokračovala dál do Vladivostoku.

Pro legionáře se vagony staly na spoustu měsíců druhým domovem. Obývali je po osmi až šestnácti a trávili v nich všechen čas. Aby nezmrzli, zateplovali je. Obili stěny další vrstvou dřeva a do škvír nasypali piliny, nastrkali noviny, prostě, co se dalo. Když je přestala ruská armáda zásobovat jídlem, museli začít obchodovat. Byla mezi nimi spousta různých řemeslníků, kteří se pustili do práce, aby bylo za co směnit jídlo. Od Mongolů třeba nakoupili kůže a šili boty.

Ludvík Svoboda za ním sestoupil z pódia

„Když jsme projížděli Mandžusko, obchodovali jsme s Číňany. Kupovali jsme pepř, nové koření, papriku, šafrán nebo čaj. Vytahovali jsme z kapes různou měnu, kterou jsme vydělali cestou. Největší cenu pro Číňany měly staré carské ruské peníze,“ stojí v zápiscích legionáře.

Vlak se konečně v dubnu 1920 dostal do Vladivostoku. Legionáři nastoupili na loď do San Franciska plnou vojáků a zajatců.

Ze San Franciska pluli do Christobalu, kde jim někdo úmyslně poškodil loď. Hrozilo, že oprava potrvá rok, v Norfolku to však dokázali za šest neděl.

Legionáři se zasloužili o samostatný stát

Po tu dobu legionáře ubytovali v prázdném vojenském táboře, obehnaném vysokým železným plotem. Tam je navštívil i Jan Masaryk. V Terstu se ocitli až po dvou letech, v srpnu 1920.

František Muroň dosáhl hodnosti desátníka. „Oženil se až po válce. Máma pocházela z Bruzovic. Koupili si zemědělskou usedlost v Nižních Lhotách a začali na ní pracovat. Měl jsem ještě sestru. Otec zemřel v roce 1971 a já na rodinném statku hospodařím pořád,“ vykládá Muroň, podle něhož je správné udržovat československé legie v povědomí, protože mají podstatnou zásluhu na vzniku československého státu.

Jejich existence byla silným argumentem pro mezinárodní společenství, aby uznalo právo Čechů a Slováků na samostatnost.

Otec se nemohl smířit s polskou okupací

„Otec se často účastnil různých setkání a besed o legionářích. Vyrazil i na přednášku tehdy už prezidenta Ludvíka Svobody. Poznali se totiž na frontě. Všude byli reportéři, kamery. K překvapení publika prezident sešel z pódia a přišel za tátou, aby ho osobně pozdravil,“ líčí Muroň a popisuje, že táta velmi těžce nesl, když byl za II. světové války přijat požadavek Polska na vytvoření nové hranice mezi Československem a Polskem.

Podle národnosti osídlenců připadla část Nižních Lhot za potokem Polsku.

„Vybrali 25 domků, z nich byl jen jeden, kde bydleli lidé s polskou národností, přesto se i ostatní násilně ocitly v Polsku. I pozemky rodičů rozdělili. Když chtěli jít pracovat na tu část, která zůstala v Polsku, museli si vyřídit povolení. Táta se s okupací nemohl smířit, protože za vznik československého státu bojoval a často byl v ohrožení života,“ vysvětluje Muroň s tím, že plechovou tabuli z hraničního pásma má dodnes zavěšenou na stodole.


Seriál Přelomové osmičky představuje zajímavé historické události, které se udály v letech končících číslem osm. Od tragického porušení příměří v lednu 1968 ve Vietnamu přes vyhlášení mobilizace v Československu v květnu 1938 až třeba po oblet Měsíce Apollem 8 v roce 1968.

Vzpoura místo jásotu. Klid v Uničově musely před sto lety jistit kulomety

Historická fotografie zachycující listopadovou manifestaci na náměstí v...

VIDEO Vznik Československa na podzim 1918 zdaleka ne všude obyvatelé nové republiky slavili. V řadě měst...

Kamarád na něj namířil kulomet. Pak utíkal z pohraničí

Jaroslav Pavlů na archivním snímku se svými rodiči. Jako dítě musel utíkat z...

Před Němci utíkal jen se školní taškou, několika hračkami, s kladívkem a kleštěmi. Jaroslav Pavlů z...

Useknutí prstu i láska na lodi. Historici zmapovali příběhy předků z války

Julius Princ v první světové válce bojoval na italské frontě. V roce 1917 padl...

Není obvyklé, aby do historické výstavy vkládali autoři své osobní příběhy. Přesto letos udělali...

Mohlo české těžké opevnění v roce 1938 odolat útoku wehrmachtu?

Porážka bez boje

Jak a kde se stavělo těžké opevnění Československa, jaké byly jeho nedostatky, co by jedly osádky...

Z Gagarinova těla nenašli skoro nic. Zbyl kus kombinézy a v kapse lístky

Jedna z posledních Gagarinových fotografií z počátku roku 1968 z přípravy na...

VIDEO Před 50 lety, 27. března 1968, se za zvláštních okolností zabil Jurij Gagarin, první kosmonaut...

Vražda, která zůstala jen na papíře. Agent se chlubil zabitím dvou Čechů

A nejen je, i starší a mladší ročníky obyvatelstva si také oblíbily nacistický...

Je čtvrtého října 1938 a agent VC-1484 Eduard Kufner ze Špičáku právě patnácti ranami ze samopalu...

Nejdřív obilí, pak razítka a bodáky. Jak probíhal převrat 28. října 1918

Sejmutí rakouské orlice z jednoho z pražských domů (28. října 1918)

Převrat 28. října 1918 proběhl bleskově a až překvapivě klidně. Klíčovou roli v tom měli jeho...

Nejčtenější

Iglú se šíří Českem, pro řadu bezdomovců jsou lepší než noclehárna

Někteří bezdomovci upřednostňují iglú před pobytem v noclehárně.

Bezdomovecká iglú, která před časem do Česka přivezla dvojice mladých lidí, už překročila hranice Ostravska. Zájem je o...

Autoklíče z Frenštátu dobývají celý svět, při vývoji je házejí z okna

Továrna dodavatele pro autoprůmysl Continental ve Frenštátu pod Radhoštěm

Asi ho máte v kapse kalhot, nebo pohozený někde v tašce či kabelce - klíč od auta. Najděte ho a držte při čtení v ruce,...

Sparta dala razítko na Šuralův přestup a přiblížila se k angažmá Panáka

Karvinský Filip Panák (vlevo) hlavičkuje před Ondřejem Zahustelem ze Sparty.

Do fotbalové Sparty má blízko Filip Panák z Karviné, o kterého má zájem i Baník Ostrava. Přestup mladého univerzála do...

Ostravské Přednádraží mizí, drážní kolonii a romské ghetto bourají bagry

Ostravské Přednádraží rychle planýrují bourací stroje. (14. ledna 2019)

Tak vypadá definitivní zánik části města. Bagry a další bourací stroje se zakously do vybydlených domů v lokalitě...

VIDEO: Seniorka v Opavě bourala. Byla podnapilá a sotva stála na nohou

Opilá seniorka v Opavě bourala v protisměru

Silně podnapilá seniorka bourala v sobotu večer v Opavě - Kylešovicích. Přejela do protisměru, vjela na chodník a...

Další z rubriky

Předškoláci si osahají nářadí a poznají řemesla, kurzy zaplatí město

Ilustrační snímek

Nápad ředitelky jedné z mateřských škol slavil tak velký úspěch, že už za dva týdny se začnou ostravští předškoláci z...

Moravskoslezský kraj chce letos opravit nejméně osmdesát kilometrů silnic

Na ostravské části dálnice D1 začaly provizorní opravy zvlněné vozovky. (12....

Zhruba 800 milionů korun má pro letošní rok připraveno na opravy silnic druhé a třetí třídy Moravskoslezský kraj. To by...

Hasiči chtějí dostat protipožární čidla do dřevěných kostelů v kraji

Požár zničil vzácný dřevěný kostel Božího těla v třinecké místní části Guty (2....

Žádný jiný kout Česka se nemůže pyšnit tolika památkově chráněnými dřevěnými kostely jako Moravskoslezský kraj. Jenže...

Nevíte, co vařit? Inspirujte se
Nevíte, co vařit? Inspirujte se

Uvařte rodině něco dobrého.

Najdete na iDNES.cz