Podnikatelé vládě vytýkají třeba příliš nízký strop pro podporu nebo složité podmínky pro její získání. „Nerovné podmínky s nejasně danými parametry budou vytvářet prostor pro různé výklady a posuzování. Podpora přichází pozdě a ještě s dalším časovým odkladem se budou firmy dozvídat, zda na ni vůbec dosáhly,“ vypočítala část výhrad podnikatelů Ivana Gračková, mluvčí skupiny BR Group.
A ve svém hodnocení není zástupkyně skupiny zaměstnávající v České republice přes 2 700 lidí, sama.
„Jsme samozřejmě velice rádi za každou pomoc podnikatelům, kteří se vlivem vysokých cen energií dostali do existenčních problémů, nicméně z našeho pohledu se jedná o zbytečně těžkopádné a byrokraticky velice náročné řešení jak ze strany firem, tak ze strany státu,“ komentoval avizovanou podporu velkým firmám Lukáš Pavelek, předseda představenstva Okresní hospodářské komory v Opavě.
Žádaný cenový strop
Doplnil, že vidí několik zásadních problémů, které se budou muset nejprve analyzovat. „Námi navrhované řešení je podle stupně energetické náročnosti firem stanovit různé hladiny zastropované ceny energií, případně dorovnávání například osmdesáti procent nákladů nad plošně stanovený strop cen energií,“ vysvětlil.
Pro zastropování cen jsou i zástupci hutníků. „Vláda pokračuje stylem příliš málo, příliš pozdě. Podmínky řada firem nedokáže splnit, strop 200 milionů je zase nedostatečný pro velké spotřebitele, kteří za energie platí miliardy korun ročně,“ komentovali vládní pomoc na svém twitterovém účtu zástupci Ocelářské unie. „Nejlepší řešení je cenový strop nebo decoupling (oddělení – pozn. red.) ceny elektřiny od ceny plynu. Cenotvorba na trhu nefunguje a to je třeba řešit.“
A souhlasí s nimi i vedení Třineckých železáren. Těm v meziročním srovnání vzrostly náklady na energie zhruba o padesát procent, více než o jednu miliardu korun.
Podniky ztrácejí konkurenceschopnost
„Podpora formou kompenzací za ztráty je zcela nedostatečná. Je potřeba učinit takové opatření, které alespoň zmírní dopady extrémních výkyvů cen energie,“ konstatovala mluvčí Třineckých železáren Petra Macková Jurásková.
„Jedním z takových kroků by mohlo být například zastropování cen silové elektřiny i pro průmyslové podniky, což by znamenalo alespoň zčásti možnost predikovat vývoj budoucích nákladů.“
Zastropování cen energie by pomohlo hlavně proto, že by se tak vyrovnala výhoda firem ze států, které to již pro své podniky udělaly.
Situace dospěla už tak daleko, že některé podniky zvažují využívání dieselagregátů pro výrobu elektřiny i tepla.
„Podporu podnikům nelze oddělovat od pomoci domácnostem. Ta bude k ničemu, pokud členy domácností nebude mít kdo zaměstnávat,“ vysvětlila Michaela Žvaková, předsedkyně představenstva společnosti Witkowitz. „Tím, že některé jiné členské státy EU již mají zastropované ceny, případně dostávají kompenzace, přicházíme o konkurenceschopnost.“
Obtížný odhad vývoje cen
A vedle ztráty konkurenceschopnosti mají firmy obavy i z těžko odhadovatelného vývoje cen, což může mít další dopady.
„Firmy bez schopnosti predikovat náklady na energie budou muset šetřit více, než by možná bylo nezbytně nutné. Což se jistě promítne i v jejich rozhodování, zda zachovat zaměstnanost, nebo propouštět,“ varuje před jedním z možných dopadů podcenění pomoci firmám Ivana Gračková. „Pro plánování firem je to naprosto neudržitelná koncepce pomoci. Řešení s nenárokovými dotacemi je nesystémové.“
Podle Marka Síbrta, mluvčího společnosti SmVaK, jsou zatím hlavně nepříliš jasné podmínky, za nichž firmy na jednotlivé možné verze pomoci dosáhnou. „Z našeho pohledu je nezbytné vyčkat na další informace a upřesnění, jak by měl podpůrný program fungovat,“ řekl Síbrt.
