„Tváří v tvář bezprecedentní globální nejistotě a nespravedlivé konkurenci se evropský průmysl může spolehnout na ustanovení tohoto aktu, který podpoří poptávku a zaručí odolné dodavatelské řetězce ve strategických odvětvích,“ uvedl návrh Stéphane Séjourné, výkonný místopředseda EK pro prosperitu a průmyslovou strategii.
Návrh má podle něj pomoci zachovat i vytvořit nová pracovní místa tím, že nasměruje peníze daňových poplatníků do evropské výroby, sníží závislost a posílí ekonomickou bezpečnost a suverenitu.
Pro dosažení těchto cílů zavádí IAA takzvané Průmyslové akcelerační zóny. Ty jsou navrženy tak, aby umožnily průmyslovou symbiózu a podpořily vznik klastrů pro čistou výrobu. Projekty v těchto oblastech budou moci využívat plošná povolení pro celou zónu, což výrazně usnadní investice do nezbytné energetické infrastruktury.
Akt si zároveň klade za cíl zvýšit podíl výroby na HDP EU ze současných 14,3 na 20 procent do roku 2035.
Pro zástupce tuzemských hutníků je klíčové, že se ocel nakonec dostala mezi strategická odvětví.
„Jsme rádi, že se ocel nakonec dostala do výčtu strategických odvětví, protože u předchozích návrhů tomu tak nebylo,“ komentovala návrh Marcela Kubalová, předsedkyně představenstva Ocelářské unie.
„Oficiálně nám je řečeno, že ocel již je dostatečně chráněna, což však není pravda, již jen proto, že stále není jasno, v jaké podobě nakonec budou nová opatření platit, když ta stará k 30. 6. 2026 končí. Vypadá to, že Komise sama stále hledá cestu, jak se vypořádat se současnou obtížnou situací evropského průmyslu.“
Třinecké železárny ušetří čas, chystaná ocelárna se obejde bez studie EIA |
„Evropské ocelářství dnes čelí enormnímu tlaku, zejména kvůli vysokým cenám energií a dovozu levné oceli ze zemí mimo EU, které často neplní stejné ekologické a sociální standardy,“ doplnil generální ředitel Nové huti Radek Strouhal.
„Pokud však bude akcelerátor nastaven tak, aby skutečně podpořil investice do modernizace a současně přispěl k lepší ochraně evropského trhu, může jít o krok správným směrem.“
Vítkovická ocelárna po sto letech končí. Provoz opustí tři stovky lidí |
Proti ocelářům navíc stojí zástupci strojírenských firem. Ti by zase dali přednost levnějším dovozům. Podle ocelářů je ale potřeba zachování hutní výroby pro evropský průmysl strategickou nutností, opak by mohl mít tragické ekonomické následky.
„Pokud potopíme primární výrobu, tak v okamžiku, kdy zbytek světa zjistí, že nejsme schopni si v EU ani ty polotovary sami vyrobit, zvedne nejen cenu, ale začne vozit rovnou hotové výrobky,“ varuje šéfka Ocelářské unie.
Další výhrady mají i zástupci jednotlivých firem.
„Z návrhu bohužel zatím zcela jasně nevyplývá vytvoření evropského trhu pro evropskou nízkoemisní ocel. Nicméně zrychlení povolovacích procesů a vznik průmyslových akceleračních zón může realizaci investic do dekarbonizace energeticky náročných odvětví, včetně ocelářství, významně pomoci,“ konstatovala Petra Macková Jurásková, mluvčí Třineckých železáren.
