Příprava na tento okamžik trvala týdny. Specialisté museli do masivní konstrukce vysoké 75 metrů navrtat celkem 1 453 otvorů pro uložení výbušnin a rozbušek. K demolici bylo připraveno více než 140 kilogramů trhaviny.
„Budova skipu je tvořena železobetonovou konstrukcí s opláštěním z litého betonu. Půdorysné rozměry byly přibližně 15,3 × 18,3 metru a hmotnost stavební konstrukce dosahovala zhruba 20 tisíc tun. Nabíjení vývrtů začalo 48 hodin před samotným odstřelem,“ uvedl technický vedoucí odstřelu Petr Šobíšek ze společnosti Mital, která odstřel zajišťovala.
Směr pádu musel být naplánován s milimetrovou přesností. V těsné blízkosti věže se totiž nachází stále funkční zařízení, které bylo nutné uchránit.
Skipová věžSkipová věž bývá dominantní stavbou hlubinného dolu, sloužící k automatizovanému vytěžování vyrubaného materiálu (uhlí nebo hlušiny) z podzemí na povrch. Na rozdíl od běžných klecových jámových budov, kde se fárá s vozíky nebo lidmi, využívá tato věž speciální velkokapacitní nádoby – skipy. Jak to funguje? Skip je v podstatě obří samovýsypný zásobník zavěšený na těžním laně. Ve Staříči měly tyto nádoby nosnost (užitečné zatížení) 21 tisíc kilogramů. Uhlí se v podzemí nasype do skipu, ten je vytáhnut těžním strojem do věže a tam se automaticky vyklopí do násypek, odkud pokračuje pásovou dopravou k dalšímu zpracování. |
„Museli jsme zajistit, aby nedošlo k ohrožení například plynového potrubí a potrubí kogenerace na energomostech,“ vysvětlil Petr Šobíšek s tím, že během akce musela být dočasně odstavena kogenerační jednotka, aby prach z demolice neucpal její filtry.
Laboratoře nebudou
Dnešní odstřel je definitivní tečkou za divokými plány, které se s dolem Staříč v posledních letech pojily. Ještě v roce 2021 se totiž vážně mluvilo o tom, že by v podzemí šachty mohlo vzniknout unikátní „podzemní Silicon Valley“.
Někdejší děkan hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO Vladimír Slivka tehdy bojoval za vybudování hlubinné laboratoře. Projekt počítal s využitím kilometrové hloubky pro fyzikální a biologické experimenty, testování řezání hornin vodním paprskem nebo dokonce s turistickým využitím, kdy by lidé dostávali certifikát o „fárání“ do tisíce metrů pod zem.
Ve hře byl i prototyp gravitační elektrárny britského startupu Gravitricity, který chtěl v jámě využívat těžká závaží k ukládání energie.
Všechny tyto vize však narazily na ekonomickou realitu a časový pres.
Udržování šachty v chodu stálo státní podnik Diamo zhruba 80 milionů korun ročně. Vláda nakonec rozhodla o likvidaci a zasypání jam. „Důl Staříč měl obrovskou výhodu v tom, že byl izolovaný a měl minimální přítoky vody, což z něj dělalo unikátní lokalitu,“ připomínal tehdy Vladimír Slivka.
Blíží se verdikt, co s Dolem Staříč. Okolní obce jsou pro podzemní laboratoř |
Podle mluvčího podniku Diamo Tomáše Indreie budou po demolici následovat další sanační práce. „V budoucnu by měl být prostor připraven jako brownfield pro nové využití. Budoucí plán rozvoje by měla připravit Státní investiční a rozvojová společnost (SIRS),“ uvedl Indrei.
„Náklady na celkovou likvidaci objektů v areálu jsou odhadovány na 270 milionů korun a práce by měly skončit do roku 2030,“ doplnil Rostislav Dudáš, ředitel odštěpného závodu Diama Karviná.
David Vondra, mluvčí společnosti SIRS, potvrdil, že lokalita ve Staříči je zákonem vymezena jako plocha pro strategické investice s vysokou přidanou hodnotou.
„Lokalita je nabízena pro případné využití také v rámci takzvaného development klubu. Díky zákonu je garantováno, že případné investice budou směřovat do projektů s vyšší přidanou hodnotou, nikoliv do prostých skladů,“ vysvětlil Vondra.
Obec Staříč, která z obavy před vznikem logistických hal dříve podporovala vědecké projekty VŠB, další vývoj sleduje.
„Nesmí tam vzniknout jen sklady“
„Sledujeme rozvoj nové lokality, věříme, že se tam podaří dostat nějaký podnik s vysokou přidanou hodnotou. Jde o zajímavou lokalitu, jsou tam koleje, hlídáme, aby to tam neskončilo jen nějakým skladem,“ vysvětlil místostarosta Staříče Jiří Kubala.
Staříčský důl, přesněji Staříč II, se začal budovat v roce 1962. Během hloubení jámy dokonce padl tehdejší rekord, kdy horníci za 31 dní vyhloubili přes 321 metrů.
Samotná těžba začala v roce 1971 a za dobu existence dolu se zde vytěžilo přibližně 47 milionů tun kvalitního koksovatelného uhlí.
Přestože v podzemí zůstalo ještě odhadem 17 milionů tun zásob, byla těžba v březnu 2017 ukončena kvůli vysokým nákladům a špatné ekonomické situaci OKD.
Se šachtou, která po dlouhá desetiletí tvořila nedílnou součást obce, se loučí i její obyvatelé.
„Chystáme definitivní rozloučení, pozvali jsme všechny občany. Na místě bude dechová pohřební kapela, budeme rozdávat upomínkové předměty a tvořit pamětní knihu,“ přiblížil rozsah plánovaného rozloučení už dříve místostarosta Jiří Kubala. Jako symbolickou upomínkou na éru hornictví obec pro místní připravila stylově kusy uhlí, ale živočišného.
Bývalý Důl Staříč II. stojí mezi Frýdkem-Místkem a Příborem.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
