„Věříme, že to je dobrý signál pro region, investory i vznikající projekty budoucího využití areálu na úpatí Beskyd,“ konstatoval ředitel Diama Ludvík Kašpar.
Pro zasypání bude potřeba 214 tisíc tun hlušiny dovážené z odvalu bývalého Dolu Paskov na Frýdecko-Místecku.
Do areálu na katastru beskydské obce Trojanovice však nevede železnice, proto se vše bude vozit po silnici. A Diamo se zavázalo nepřevážet více než 1 500 tun denně.
„To znamená maximálně padesát nákladních aut denně, a to pouze v pracovních dnech,“ podotkla mluvčí Diama Jana Dronská.
Samotné zasypání jam má Diamo v plánu v květnu a v červnu příštího roku, následně začnou demolice staveb včetně dvou těžních věží.
Areál nabídne zábavu
Schválený je rovněž materiál vhodný pro zasypání jam. „Povolený nezpevněný zásypový materiál je nehořlavý, nerozpustný, nebobtnavý a současně i certifikovaný pro zásyp,“ poznamenala mluvčí Dronská.
Poté se do naplnění svých plánů pustí Trojanovice. „Je to konečně tady. Po třiceti letech jsme se dočkali. Areál Dolu Frenštát, který jsme dlouhodobě vnímali jako jednoznačnou hrozbu, se tak v budoucnu stane místem, které bude mít nejen pro místní region velký přínos,“ zmínil starosta Trojanovic Jiří Novotný projekt nazvaný Cérka s plánovaným průmyslovým i volnočasovým využitím.
Posun v likvidaci nechtěného důlního díla vítají i v sousedním Frenštátě pod Radhoštěm. „Důlní věže jsou nehezkou dominantou místního kraje, dobře viditelné třeba při příjezdu od Rožnova pod Radhoštěm přes horské sedlo Pindula,“ zmínil frenštátský místostarosta Jiří Unruh.
Dodal, že těžba uhlí do Beskyd rozhodně není vhodná a region si zaslouží zcela něco jiného. „Netvrdím, že ložiska uhlí musí zůstat pod zemí navždy. Třeba jednou naši potomci uhlí vytěží, pokud už budou možnosti šetrné ke krajině,“ nastínil místostarosta.
Jedno z největších ložisek v Evropě
Podle dřívějších průzkumů leží pod Frenštátskem 1 372 milionů tun černého uhlí, čímž se v Evropě řadí k největším ložiskům. Navíc dosud netknutým.
Výstavba dolu začala v roce 1981 s tím, že těžba bude zahájena v 90. letech a bude se rozvíjet souběžně s postupným útlumem dolování v Ostravě a na Karvinsku.
Před sametovou revolucí byl ještě stanoven dobývací prostor se stavební uzávěrou. V nových společenských poměrech se proti těžbě v Beskydech rozvinul stále mohutnější odpor, například petici proti dolování podepsalo na 26 tisíc lidí.
Ačkoliv OKD v roce 1997 plán na těžbu oprášilo, nikdy se tak nestalo. Těžaři poukazovali i na povinný drahý konzervační režim, ročně uváděli náklady v desítkách milionů korun.
Pod veřejným tlakem se však možnost těžby vzdalovala, zvláště poté, co před dvaceti roky ministerstvo průmyslu odepsalo ložisko do takzvaných nebilančních zásob. V roce 2020 pak začala postupná likvidace dolů.