Ministerstvo dopravy totiž začalo připravovat návrh pro vládu, ve kterém se dosud hájená území uvolňují. Mluvčí ministerstva Martin Brychta přípravu materiálu potvrdil s tím, že nyní je v takzvaném meziresortním připomínkování.
Poté návrh projednají všechny úřady v oblasti ochrany životního prostředí, nutné bude i posouzení vlivu této změny na přírodu, takzvaná EIA, což se automaticky týká všech větších územních změn. Nakonec o návrhu rozhodne vláda. „Zatím je předpoklad, že se tak stane letos v říjnu,“ nastínil mluvčí Brychta.
Už při loňském nástupu do vlády se zástupci současné pětikoalice proti plánu vodního kanálu výrazně vymezili, lze tedy předpokládat, že návrh na zrušení blokací ve vládě projde.
Pokud se tak opravdu stane, v řadě obcí budou mít důvod k oslavě. Trasa vytyčená před desítkami let jim dlouhodobě bránila v rozvoji částí katastrů, navíc se tam lidé obávali následků tak obří stavby.
„Opakovaně jsme říkali, že vodní kanál je nesmysl, všichni starostové v Poodří mají jednotný a jednoznačný názor. Pokud blokace skončí, tak to bude jedině dobře. Už se tak mělo stát dávno,“ reagoval starosta Petřvaldu na Novojičínsku Václav Kološ.
Předestřel, že vodní cesta se týkala hlavně jejich místní části Petřvaldík. Zmínil také, že jak Petřvald, tak i Petřvaldík omezuje mnohem více ochranných území.
„Z jedné strany chráněná krajinná oblast, z druhé rozvojové plány mošnovského letiště. O kus dále zátopové území a na opačné straně ochrana území pro stále plánovaný čtyřpruh silnice I/58. No a k tomu nově plánovaná vojenská logistická základna,“ vypočítal starosta.
Mohly by se stavět rodinné domy
Vodní kanál považuje dlouhodobě za nesmyslný. „Například by rozhodně neměl dostatek vody a hrozilo by zničení místní unikátní přírody. Prostě vodní kanál ne, ne a ne,“ zopakoval rozhodně.
Obdobně hovořila i starostka nedalekých Bartošovic Kateřina Křenková. „Celou dobu doufáme, že se tak stane a blokace skončí,“ podotkla. Co by mohlo na uvolněném území v obci vzniknout, zatím neví. „Nesmělo se tam nic, tak tam žádné rozvojové plány nebyly. Teď se o tom určitě pobavíme.“
V dalších obcích už vědí, že dosud blokované pozemky by například mohli v budoucnosti nabídnout pro výstavbu rodinných domů.
Podle ochranářů budovat nešlo
Naději konce vodní cesty neskrývá ani ředitel Správy chráněné krajinné oblasti Poodří Jan Klečka.
„Odblokováním území by se tento problém mohl jednou provždy vyřešit,“ poznamenal ochránce přírody. Zmínil však také, že ačkoliv byl vodní kanál poměrně velkým strašákem, tak podle jeho názoru spíše teoretickým než skutečným.
„Těch problémů a překážek s projektováním a přípravou, natož s výstavbou by jistě bylo tolik, že uskutečnění by bylo opravdu velmi složité,“ je přesvědčený, přičemž zejména odkázal na evropsky cenné přírodní lokality, jež kanálu stojí v cestě.
Případné odblokování ochranných pásem se však netýká jednoho úseku, a to toku Odry od česko-polských hranic k Ostravě. Tam je totiž možnost přípravy splavnění řeky, což chtějí posoudit čeští i polští odborníci.
„Na základě výsledku mezirezortního připomínkového řízení byla část materiálu týkající se splavnění části Odry vyjmuta,“ konstatoval mluvčí ministerstva dopravy Brychta. Dodal, že tato část bude předmětem dalších odborných debat a do jednání mezi ministerstvy a případně do vlády se vrátí samostatně.
