„Naposledy se našly zbytky telete, které ležely u cesty na Milíkov. Máme nějaké indicie a doufáme, že lumpa brzy odhalíme,“ zmínil starosta Hrádku Robert Borski.
Ředitel Krajské veterinární správy (KVS) Ostrava Severin Kaděrka sdělil, že před pár dny se pracovníci úřadu zabývali případem z Háje ve Slezsku, kde někdo vyhodil hromadu zkaženého masa do příkopu.
„Ročně se podobných případů objeví v kraji okolo deseti. Ne vždy se nám podaří odhalit viníka. Pokud na hlavě dobytčete zůstane ušní číslo, což se občas stává, vlastníka dopátráme,“ konstatoval Kaděrka.
„Pokud vnitřnosti objevené na obecním pozemku nebo v lese pocházejí z hospodářských zvířat a jejich majitel není znám, za likvidaci je zodpovědná obec nebo vlastník lesa, případně uživatel honitby,“ uvedl mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.
Podle šéfa KVS je povinností chovatele hospodářských zvířat zlikvidovat vnitřnosti i uhynulé kusy v kafilerii.
„Zvlášť přísná pravidla platí právě pro dobytek. Kvůli hrozbě možné nákazy nemocí šílených krav se musí i po domácí porážce o hovězí hlavu, páteřní část a střeva postarat asanační služba,“ vysvětlil Kaděrka.
Pokuta za nedodržení zákona se pohybuje v řádu několika tisíc až 50 tisíc korun. „V případě ovcí, koz a prasat v malochovu už je zákon benevolentnější. Hospodář může nevyužité části zvířete zakopat do hnojiště, tak jako musí myslivci v lese stejně naložit s vnitřnostmi zvířat po jejich ulovení a vyvrhnutí,“ doplnil Kaděrka.
Uhynulé hospodářské zvíře může chovatel zakopat na svém pozemku, s výjimkou přežvýkavců a prasat nebo nemocných kusů a kusů, u nichž je podezření na nebezpečnou nákazu.
Takto lze například naložit i s uhynulým koněm, ale pouze se souhlasem krajské veterinární správy a za určitých podmínek. Chovatel třeba musí místo zahrabání označit a takto zachovat po dobu deseti let.
