Ostravská část Hrušov se z následků povodní před dvaceti lety nevzpamatovala....

Ostravská část Hrušov se z následků povodní před dvaceti lety nevzpamatovala. Teď by ji život mohl znovu vdechnout investor. | foto: Archiv MF DNES

Území nikoho ožije. Dvacet let po ničivé povodni má Hrušovu pomoci investor

  • 2
Povodně v roce 1997 zničily část Hrušova natolik, že ji opustili všichni lidé. Ostrava zpustlé pozemky vykoupila a teď hledá investora, který jim vdechne nový život.

Městys Hrušov, který se později stal součástí Ostravy, býval dobrou adresou. Žilo tam až sedm tisíc lidí a fungovalo vše včetně spolkového a kulturního života. K významným rodákům patřili herci Vlastimil Brodský a Karel Fiala nebo malíř Milan Zezula. Narodila se tam i zpěvačka Marie Rottrová.

„Situace se začala měnit k horšímu počátkem 80. let, kdy stavba nové cesty rozdělila Hrušov na čtyři díly a zlikvidovala kino, nádraží, obchody, vlastně celé centrum,“ líčí hrušovská patriotka a zastupitelka města Miriam Prokešová.

„Později se do činžovních domů postavených pro havíře a dělníky sestěhovávaly početné romské rodiny a Hrušov se měnil ve vyloučenou lokalitu. Smrtelnou ránu jeho velké části zasadily povodně v roce 1997. Po záplavách se většina tamního území stala neobyvatelnou,“ vzpomíná Miriam Prokešová.

Město nabízí 35 hektarů pozemků pro lehký průmysl

Dnes je v Hrušově 35 hektarů neobydlené plochy ohraničené ulicí Bohumínskou, novou dálnicí, železniční tratí a obří skládkou společnosti OZO. Je to sice pustina s náletovými dřevinami, několika ruinami domů či černými skládkami odpadků, ale to se má brzy změnit.

Zmíněná plocha totiž po dvaceti letech od povodní patří celá městu a zastupitelé Ostravy ve středu schválili výzvu pro investory, kteří by měli zájem dosavadní „území nikoho“ znovu zastavět a oživit.

„S výkupem soukromých pozemků na poddolovaném hrušovském území, které se stalo záplavovou zónou a platila tam stavební uzávěra, začali už naši předchůdci. Vnímali Hrušov jako rozvojové území vhodné pro lehký průmysl a sklady. Ale někteří lidé se půdy nechtěli vzdát. Poslední parcely se nám podařilo vykoupit až letos v červnu. Museli jsme zvýšit nabídku, abychom území konečně scelili a mohli nabídnout investorům,“ říká primátor Ostravy Tomáš Macura.

Šéf odboru strategického rozvoje Václav Palička netají, že zájemci se městu hlásí už delší dobu.

„Jsou nejméně tři nebo čtyři, ale určitě jich bude ještě víc, protože jde o výjimečné území. Je výhodné rozlohou a hlavně polohou blízko železnice, dálnice i obydleného centra města,“ vysvětluje Palička.

Ostrava nyní jinou takovou plochu nemá. Existující průmyslové zóny už jsou téměř plné.

„Zájemci o Hrušov musí podat nabídky do 30. dubna. Jde o první takovou výzvu. A rozhodovat nebude jen cena, ale také celkové řešení území i počet lidí, kteří tam najdou práci. Požadujeme minimálně 30 pracovních míst na hektar, tedy nejméně tisíc zaměstnanců,“ dodal Macura.