Dražba nemá vítěze. Strohé oznámení se objevilo v pátek 15. února na webu, elektronická aukce probíhala. Během skoro tří týdnů se do soutěže nepřihlásil nikdo.
Proč? Hlavně kvůli vyvolávací ceně, která byla podle všeho přemrštěná. "Bezmála 158 milionů za soubor budov tvořících bývalou Ostravicu-Textilii, to rozhodně není adekvátní cena. Zdaleka neodpovídá možnostem dnešního trhu," okomentoval výši částky například ředitel divize komerčních nemovitostí realitní kanceláře Sting Daniel Říman.
Reálná cena by byla 90 milionů, odhaduje zástupce realitky
Zájem potenciálních kupců podle něj navíc ovlivňuje i fakt, že jsou domy ze značné části památkově chráněné.
"Kdybych byl investorem a měl o tyto nemovitosti zájem, tak bych musel myslet na to, že kromě přemrštěné ceny jsem silně omezen i Národním památkovým ústavem, s nímž bych musel hledat kompromisy při opravách budov," poznamenal Říman.
Co čeká Ostravicu?Jaký další postup majitel domů, Amádeus Real, zvolí, není jasné. Firma žádá po Ostravě přes 1,5 miliardy za zmařenou investici, město jí peníze odmítá vydat. Záležitost předalo centrálnímu obvodu. Jeho zástupci čekají, až jim z magistrátu pošlou dokumenty nutné pro možný soud. Památkáři vypracovávají opatření k nápravě, jež vzešla ze stavebně-technického posudku v historických domech. Majitel je bude muset provést. |
Cenu, za kterou by bylo reálné bývalou Ostravicu-Textilii prodat, odhadl na zhruba 90 milionů korun. "Oproti vyvolávací ceně užité v aukci by měla být přibližně o čtyřicet procent nižší," soudí.
To například Petr Veverka z ostravské realitní kanceláře Realis by reálnou prodejní cenu domů viděl o třicet procent níž, než byla vyvolávací částka. Šel by do toho, kdyby byl vyzván, ať se pokusí bývalou Ostravicu-Textilii prodat?
"Nabízet ty domy, to by nebyl až takový problém. Ale jde o to, jestli v Česku vůbec existuje tak silný investor, který by měl o takové budovy zájem a našel pro ně využití," reagoval Veverka.
Ani jednatel ostravské realitní kanceláře Monet Tomáš Ščurek si nemyslí, že je reálné, aby někdo bývalou Ostravicu-Textilii za skoro 158 milionů koupil.
A jaká by podle něj měla být budoucnost trojice zpustlých domů, z nichž dva jsou památkově chráněny? "Nemám na to vyhraněný názor, ale kdyby někdo řekl, že ty domy zboří a místo nich postaví jiný, slušně vypadající objekt, neměl bych s tím vůbec žádný problém."
Budova vpravo se v roce 1933 stala součástí Ostravice. Sousední honosný objekt Německého domu dávno zmizel.
Módní dům Ostravica jako noční parádnice.
Nakupování v Ostravici v luxusních kulisách. To už bohužel dávno neplatí.
Tisíce lidí z Ostravy i jiných míst si ale přejí obnovu dnes zpustlých domů, pod jejichž podobu se podepsali věhlasní architekti Marie Frommerová či otec a syn Deingerovi. Skoro 6 400 jich už podepsalo petici za záchranu budov.
Mluvčí petičního výboru Lukáš Černohorský podotkl, že vysokou vyvolávací cenu mohl majitel bývalé Ostravici-Textilie, jenž původně chtěl v sousedství stavět nové obchodní centrum, nasadit kvůli arbitráži. Tedy kvůli tomu, aby mohl po městě žádat vyšší odškodnění za zmařenou investici.
Jan Piskáček, mluvčí firmy Amádeus Real, která domy vlastní, zatím nechtěl výsledek aukce komentovat. "Stanovisko vydáme v týdnu od 25. února," uvedl.
Výsledek aukce nechtěli komentovat ani zástupci centrálního ostravského obvodu. Jak připomněl Lukáš Černohorský, Amádeus Real dřív už jednou městu bývalou Ostravicu-Textilii nabídl k odkoupení za stejnou částku, jako byla vyvolávací cena v aukci. Město však nabídku odmítlo.
Příběh bývalé Ostravici-Textilia vygradoval loni na jaře. Tehdy Amádeus Real vypověděl městu kupní smlouvu na pozemky sousedící s Ostravicou, kde chtěl postavit obchodní centrum navazující na historické domy. Naštvalo ho, že mu obvod odmítl vydat povolení k umístění stavby, neboť žádal doplnit některé údaje k novému projektu a zajímal se i o to, co vlastník udělal pro záchranu budov.
Po sporech obvod nakonec souhlas s umístěním stavby vydal, firma ale přesto dál trvá na výpovědi z kupní smlouvy. Loni v prosinci přitom vlastník sdělil, že po městě požaduje odškodné 1,58 miliardy korun za zmaření projektu.
Vedení města peníze odmítlo vydat a záležitost předalo centrálnímu obvodu, jenž by měl figurovat i u případného soudu.
