Pravěcí dinosauři byli pro Daniela Madziu z Třince odmalička středem jeho zájmu. Nyní vědec, který se narodil v revolučním roce 1989, pracuje pro Institut paleobiologie Polské akademie věd ve Varšavě a o své práci vypráví veřejnosti i na různých přednáškách, naposledy v Muzeu Těšínska v Českém Těšíně. V rozhovoru vypráví například o tom, jak lze na základě nálezu jediné kosti či zubu popsat celého pravěkého živočicha. „Česká republika je z mnoha úhlů pohledu krásným srdcem paleontologie,“ říká Madzia.
Čím je pro paleontology Česko zajímavé?
Často jsme tady měli moře, často jsme tady měli souš, ten vývoj zde byl hodně aktivní. Takže víme o tvorech, kteří tady žili ve vodě, o tvorech, kteří tady žili na souši, i když tady můžou být jediným pozůstatkem například stopy, jež se po nich dochovaly. Třeba u Štramberku máme z poslední doby zajímavé nálezy. Tam se studuje hlavně svrchní jura a spodní křída. Máme odtud zuby dvou zajímavých příbuzných krokodýlů, kteří patří ke skupině, jež se přizpůsobila naprosto úžasným způsobem životu pod vodní hladinou. V mnoha ohledech se proto od současných krokodýlů liší.
Když se dochová třeba peří, můžeme zjistit, jakou to zvíře mělo barvu.
