„Navazujeme na naši starší výstavu z roku 2017, která se jmenovala Vyrobeno v Tatře, ale tatrovka to není! Zaměřila se na takzvané fušky dělané v Tatře a při ní jsme narazili na plejádu zajímavých věcí, které by se daly zařadit do fenoménu kutilství,“ uvedl vedoucí příborské pobočky Muzea Novojičínska Václav Michalička.
„Teď jsme se ale rozhodli jakýkoliv podnik vynechat a zaměřit se opravdu na kutily, na dovednost lidských rukou. Na to, jak se lidé potýkají a baví s různými druhy materiálů a vytvářejí z nich věci jak užitečné, dekorační, nebo i věci, které k ničemu účelnému neslouží, ale je na ně potřeba vynaložit značnou dávkou důvtipu a šikovnosti a jejich hlavním cílem je vzbudit údiv,“ přiblížil Michalička.
Začalo to skládankami v lahvi
Připomněl, že jedněmi z prvních známých kutilských předmětů jsou skládanky v lahvi. „To jsou ony známé lodě v lahvi, jejichž předchůdcem pak bylo skládání náboženských motivů, různých křížů a dalších symbolů spjatých s vírou. A jejich podstatou bylo i tajemství, jak se ty věci do té lahve dostaly,“ vysvětlil.
Druhým principem kutilství je podle jeho slov snaha vyřešit například problém nedostatkového zboží, nebo vyrobit si potřebné věci či nástroje ještě lepší a dokonalejší pro svou potřebu.
„Protože kutil z 90 procent tvoří pro sebe, pro svou rodinu, pro své známé. Ten individualistický přístup je tam velmi silný. Je to vidět i z té výstavy a z toho, když nám to ti lidé přinášeli, jak tam byla cítit hrdost na svou dovednost a snaha vzbudit určitý obdiv,“ uvedl Michalička a připomněl, že výstavě předcházela tříměsíční výzva, kdy lidé mohli nosit vlastní výrobky a výtvory, které nyní tvoří obsah expozice.
K vidění jsou zde tak i důmyslné předměty hraničící s patenty vynálezců, mezi něž patří například technicky dokonalá štípačka na dříví.
Kutilství je podle Michaličky světovým fenoménem, který nelze jen spojovat s českým prostředím. „Jeho princip spočívá v tom, že se použijí vlastní ruce v kombinaci s vlastním mozkem, a na základě dostupného materiálu se něco vytvoří,“ nastínil vedoucí muzea.
V Česku však samozřejmě dostálo svébytné podoby, kdy velký rozmach nastal po druhé světové válce a poté s rozvojem chalupářství v 70. letech.
Inspirace světovou výstavou Expo
„Velký vliv měla v 50. letech 20. století světová výstava Expo, kde naše republika zazářila, kdy se kutilství promítlo i do takzvaného domácího umění, kdy si lidé vytvářeli velké množství dekorativních předmětů. Můžeme tak najít spoustu svébytných kopií věcí spojených s výstavou Expo. V roce 1968 pak došlo k zkrácení pracovního týdne na pět dní. A den volna navíc přinesl rozvoj chalupářství, se kterým byly spojené různé technické vychytávky, které se nedaly koupit, tak si je lidé museli sami vyrobit,“ popsal vývoj Michalička.
U kolovrátku či stavu vydrží lidé v příborském muzeu celé hodiny |
Výstavu, která bude v Příboře k vidění až do 24. února, doprovodí 18. listopadu Den s kutilem, kdy jeden z vystavujících předvede výrobu drobných předmětů a hlavolamů. „Jedním z našich cílů je v návštěvnících vzbudit určité emoce. Že si lidé řeknou, v tom se poznávám, to bych taky dokázal, nebo to umí můj táta nebo děda také,“ uzavřel Michalička.
