O sporné území Těšínska se nebojovalo jen u stolu, ale počátkem roku 1919 i se zbraní v ruce. Takzvanou sedmidenní válku, při které zemřely desítky vojáků, záhy ukončili politici.
„Když jsem Poláky zatlačil za Vislu a sám tuto řeku na několika místech překročil, dostal jsem od své vlády telegram, abych zastavil nepřátelství, jelikož účelu boje bylo dosaženo,“ vzpomínal kdysi velitel československých vojsk Josef Šnejdárek.
Po utichnutí zbraní a komplikovaných jednáních o vymezení hranic rozhodla 28. července 1920 velvyslanecká konference dohodových mocností.
Státníci v belgickém městě Spa přisoudili Československu a Polsku dvě zhruba stejně velké části Těšínského Slezska a mezi státy rozdělili i původní okresní město Těšín.
„Za státní hranici ve městě byl stanoven tok řeky Olše,“ popisuje historik Muzea Těšínska David Pindur. Většina veřejných budov zůstala na pravém břehu v polském Těšíně (Cieszynu), k české straně ale připadla železniční stanice na významné Košicko-bohumínské dráze.
Zatímco Cieszyn přišel o důležité železniční spojení a průmysl, Český Těšín byl rozhodnutím mocností odříznut od historického centra, správních úřadů či kulturních zařízení. Chyběly i obchody, lékařské ordinace, hřbitov a obytné budovy.
To vše předurčovalo Český Těšín k velkému stavebnímu rozmachu. „Aby se z někdejšího předměstí stalo samostatně fungující a prosperující město, musela být v následujících letech realizována řada složitých plánů, zřízena řada institucí a postaveny četné budovy, bez nichž nemohl složitý městský organismus existovat,“ vysvětluje historik Pindur.
A město se mohlo začít rozrůstat. Zatímco podle výsledků z prvního československého sčítání lidu v roce 1921 žilo v Českém Těšíně jen osm tisíc obyvatel ve 420 domech, dnes jich má Český Těšín trojnásobek.
Vojáci, tragédie hasičů, ale i přeřezání hraniční závory
Český Těšín si za svých sto let prošel těžkým obdobím, kdy jej nejprve po mnichovské dohodě v roce 1938 obsadila polská vojska a v roce 1939 zase se začátkem války ta německá. Jeho obyvatelé vzpomínají také na tragickou událost z roku 1970, kdy velká voda strhla hraniční most Svobody a s ním i čtrnáct hasičů, z nichž se pět následně utopilo v Olši.
Od té doby se každým rokem jednotky dobrovolných hasičů z obou stran česko-polského příhraničí v poctě svým zahynuvším kolegům scházejí u řeky Olše, aby nad ní vodou tryskající z hadic vytvořili vodní most.
Město ale bylo svědkem i řady příjemných událostí. Třeba když se v roce 1933 zrodila legendární kavárna Avion, která se stala oblíbeným místem tamní smetánky. Nebo když zde v roce 2007 přeřezali starostové polského a Českého Těšína, Bogdan Ficek a Vít Slováček, dřevěnou hraniční závoru. Nekonečné řady lidí čekajících po dlouhá léta na celní prohlídku se v tu chvíli staly minulostí.
Výběr z akcí ke stoletému výročí
|
Upilování poslední fyzické překážky ve volném pohybu lidí mezi oběma Těšíny jakoby bylo symbolem, jak se v historii dvojměstí proměnily i česko-polské vztahy z hodně napjatých – v období obou světových válek – až po přátelské v současnosti. Vždyť Český Těšín je nyní významným centrem polské národnostní menšiny v Česku a řada polských organizací zde má své sídlo.
Pestrou stoletou historii si letos Český Těšín připomene řadou akcí.
První už se uskutečnila v minulých dnech, kdy se konalo setkání a ocenění dobrovolníků působících v Českém Těšíně.
„V průběhu roku pak chystáme řadu besed se slavnými rodáky. Do rodného města zavítají například arciopat Břevnovského kláštera Petr Prokop Siostrzonek, světoznámá klavíristka Božena Steinerová nebo také herec Jaromír Hanzlík,“ informovala mluvčí radnice Marcela Hladká.
Kulatiny se budou slavit i se zpěvákem Jaromírem Nohavicou při červnovém koncertu v parku A. Sikory nebo na Dobovém jarmarku na českotěšínském náměstí v první srpnový den.
