Například mluvčí Vítkovické nemocnice Radka Miloševská uvedla, že na zdejší plicní oddělení v poslední době dorazili čtyři pacienti s černým kašlem. „Po vyšetření dostali léky a leží doma,“ poznamenala Miloševská.
Letos postihla nákaza dávivým kašlem, zvaným rovněž černý, stodenní či zádušní, i deset dětí mladších jednoho roku a nevyhnula se ani třem novorozencům.
„Zdrojem nákazy byli dospělí příbuzní. Některé z těchto dětí měly těžký průběh onemocnění s nutnou hospitalizací na odděleních intenzivní medicíny a zajištěním životních funkcí,“ popsal mluvčí Krajské hygienické stanice v Ostravě Radim Mudra. Dodal, že onemocnění je životu nebezpečné zejména pro novorozence, kteří ještě nebyli proti černému kašli očkováni.
Bakteriální infekční chorobu s inkubační dobou dva týdny, která se přenáší kapénkami, se nyní musí léčit i několik zaměstnanců společnosti Vítkovice Energetické strojírenství. Potvrdila to mluvčí firmy Eva Kijonková.
„Kdo nemoc po firmě rozšířil, ještě nevíme,“ uvedla Kijonková. Podle jednoho z pracovníků někteří lidé zvažují, že budou chodit do práce s rouškou.
„Zatím mám zprávy o třech lidech, z nichž jsou dva dělnické profese a jeden vedoucí pracovník. Všichni se léčí na plicním oddělení ve Vítkovické nemocnici. Povinné nošení roušek jsme nenařídili,“ uvedla Kijonková.
Počty případů černého kašle kolísají ve čtyřletých cyklech. Naposledy byla podle hygieniků nejvyšší nemocnost v kraji v roce 2014, kdy dosahovala téměř 18 případů na 100 tisíc obyvatel. Pak dva roky klesala, ale loni opět vzrostla na osm případů na 100 tisíc obyvatel. „Na začátku onemocnění vypadají klinické příznaky choroby jako běžné nachlazení se suchým a dráždivým kašlem. Až následně se k němu přidává zajíkávání a vykašlávání hlenu, které trvá jeden až dva měsíce a někdy i déle. Záchvaty kašle jsou hlavně v noci a mohou být doprovázeny zvracením, teplotou, hubnutím a vyčerpáním. Dlouhé je i období rekonvalescence,“ popsal Mudra.
Rok trvalo, než přešly dozvuky choroby, říká žena
Po svých zkušenostech radí nemoc nepodceňovat Irena Drozdová Z Frýdku-Místku. „Trápili jsme se s nemocí spolu s patnáctiletým synem před rokem. Někdy jsem se opravdu dusila, protože už jsem neměla sílu kašlat. A zhruba rok u mě trvalo, než přešly dozvuky choroby, tedy neustálé pokašlávání. Syn se s ní vypořádal rychleji,“ podotkla 50letá žena.
V České republice patří dávivý kašel mezi povinně hlášená a dlouhodobě sledovaná infekční onemocnění. Od ledna bylo na krajské hygienické stanice hlášeno celkem 630 onemocnění, přičemž v roce 2018 to bylo jen 317 onemocnění. Před zavedením očkování dosahovala nemocnost černým kašlem několik desítek tisíců případů ročně.
„Jelikož po prodělaném onemocnění nevzniká celoživotní imunita a po očkování klesá, až postupně úplně asi po čtyřech až dvanácti letech vymizí, protiepidemická opatření jsou svízelná,“ konstatoval Mudra.
Po zavedení plošného povinného očkování v roce 1958 rychle případů černého kašle ubývalo, nulová hodnota ale nebyla nikdy dosažena. „V posledních letech pozorujeme stoupající trend onemocnění. Přesto je očkování důležité. Snižuje pravděpodobnost těžkého průběhu nemoci zejména u malých dětí i oslabených jedinců a také cirkulaci původce onemocnění v populaci,“ dodal mluvčí hygieniků.
