Krajský úřad i ateliér brněnských architektů Tomáše Pilaře a Ladislava Kuby se nejprve musejí vypořádat s tím, že původní projekt vznikl už před jedenácti lety. Radní proto zadali studii, která měla ukázat, nakolik lze tehdejší vize využít.
Podrobnosti analýzy radní i architekti zatím rozebírat nechtějí. Druhý lednový týden se totiž sejdou a architekti řeknou, v čem jsou ochotní ustoupit. „S některými závěry studie se ztotožňují, s jinými ne. Musíme to společně probrat,“ nastínil náměstek hejtmana Lukáš Curylo.
Moravskoslezská vědecká knihovna
|
Pokud se politici s architekty dohodnou, kraj jim zadá přepracování projektu. „Pak můžeme žádat o stavební povolení a územní rozhodnutí. V případě, že se nedomluvíme, tak začneme hledat, jak knihovnu postavit jinak a jinde. Uvidíme,“ doplnil Curylo.
Od roku 2006 se hodně změnilo
Architekt Kuba nechtěl výsledky analýzy zatím hodnotit. „Sice jsme se s ní už částečně seznámili, ale nechci to před schůzkou komentovat,“ sdělil a potvrdil, že v projektu chtějí pokračovat.
Podle Curyla analýza potvrdila, že původní plány nesplňují řadu současných norem, například se změnily předpisy pro zpřístupnění handicapovaným lidem. Nové jsou částečně také technologie nebo materiály, ze kterých se takové budovy staví.
Výrazně se také proměnilo fungování vědeckých knihoven, běžné jsou třeba noční studovny.
„Knihovny se více stávají komunitním centrem. I to se musí zapracovat. Všechno je řešitelné, musíme se ale o tom pobavit,“ vysvětlil Curylo a dodal, že problémem zůstávají také náklady potřebné na stavbu. Kraj totiž nechce, aby přesáhly miliardu korun. „Pořád to však vychází o nějakých 300 milionů více. Tolik prostředků neseženeme.“
Před volbami nikdo nechtěl jednat
Kraj a Ostrava chtějí do výstavby knihovny shodně vložit po 150 milionech korun, od státu žádají 800 milionů. Jenže ze státního rozpočtu nemají jistou ani korunu.
„Ministerstvo kultury požaduje jednoznačné souhlasné stanovisko ministerstva financí. Jenže před volbami už se mnou na ministerstvu nechtěl skoro nikdo jednat. Čekám proto nyní na stabilizaci nových ministrů a náměstků,“ přiblížil další z krajských náměstků Jaroslav Kania.
Fotogalerie |
Ohrožení projektu představuje i akutní nedostatek parkovacích míst, protože v lokalitě se připravuje více investic. Ke konci spěje dostavba betonového skeletu, na druhé straně má územní rozhodnutí druhá věžová budova firmy Tieto a Ostrava tam chce vystavět i koncertní sál pro 950 diváků.
Problémem i napojení na silnici
„Kraji jsme jasně řekli, že tamní projekty jsou nerealizovatelné bez toho, aby bylo zajištěno dostatečné parkování,“ upozornil ostravský radní pro dopravu Lukáš Semerák.
Právě Ostrava se ujala studie parkování. Hotova bude do konce roku. Semerák připomněl, že v okolí krajského úřadu se složitě parkuje už nyní. Nechce také, aby na rozvoj oblasti doplatili lidé žijící v okolních domech. „Proto preferujeme podzemní parkoviště. Dalším problémem však bude, jak ho napojit na silnici třeba ve směru na Porubu.“
Pokud by se v případě Černé kostky podařilo vše rychle vyřešit, tak by kraj mohl ve druhé polovině roku 2019 získat stavební povolení. „A v roce 2020 by se stavělo. To je však ještě hodně daleko,“ zhodnotil situaci náměstek Kania.
Nová budova knihovny by měla stát poblíž krajského úřadu, naproti Domu kultury.
Mapy poskytuje freytag & berndt vydavatel nejrozsáhlejšího obrazového vlastivědného průvodce o naší zemi Český atlas.
