„Mnoho dětí z tohoto prostředí začíná chodit do školky až v posledním povinném předškolním roce, a to často nepravidelně. Když pak jdou do školy, jsou zcela nepřipravené, což pak od samotného začátku limituje jejich možnosti úspěchu,“ objasňuje ředitelka Rodinného a komunitního centra Chaloupka Tereza Matysíková v rozhovoru.
Podíleli jste se na projektu ostravského magistrátu na prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání. S podobnými aktivitami ale začínáte už ve školkách...
U předškolních dětí se nám děje často to, že rodiče je nechtějí dávat do mateřských škol a nastupují tam až v povinný závěrečný ročník před nástupem do školy. A když nastoupí, tak ještě nemají pravidelnou docházku z různých důvodů, třeba protože nemají na školkovné, na obědy a neumí si zařídit ty formální náležitosti tak, aby dostali nějakou podporu. Oni to nakonec můžou mít zadarmo, ale neumí to zprocesovat, a proto je tam ten terénní pracovník, který situaci rodiny navnímá a pomůže ji aktivizovat. Cílem našeho projektu, který je hrazený z peněz Evropské unie, je, aby dítě z ohrožené rodiny nebylo vyloučené ve třídě mateřské školy, což přispívá k prevenci budoucího předčasného odchodu ze vzdělávání na základní škole.
Oni mají hlavně strach o sebe, o ty děti, že jim je někdo vezme, protože se zjistí, že je tam nějaký problém.
