Pamětní deska byla odhalena v centru města nároží ulic Zámecká a Dlouhá. Přesně tam bomby zničily rohový dům na dnešním Masarykově náměstí i další budovy v okolí, poškodily například také obchodní dům Rix v dnešní ulici 28. října, který je jako symbol bombardování na pamětní desce zobrazen.
„Autorem pamětní desky je výtvarník Marek Pražák, který má ateliér v nedaleké Nádražní ulici, a je tak spojen s centrem Ostravy a její historií. Myslím si, že i proto dokázal tak citlivě propojit smutnou událost s lidským příběhem, s příběhem Ostravanky na pozadí vybombardovaného centra města,“ uvedl zástupce ostravského primátora Radim Babinec (ANO).
Na pamětní desce je zobrazena žena u bombami poničeného obchodního domu. Nálet připomíná na náměstí také dnes zahájená výstava Ostrava 29. srpna 1944, která je společným projektem města, neziskové organizace Post Bellum a Archivu města Ostravy.
Lidé si na sirény zvykli, proto se mnozí neukryli
Událostí se zabývá i šestnáctiminutový dokument, který bude zveřejněn na internetových stránkách města ostrava.cz.
„Vylezla jsem na cestu a spatřila to neštěstí. Mrtví leželi všude kolem a z úst jim vytékaly pramínky krve,“ vylíčila své vzpomínky dokumentaristům organizace Paměť národa Irena Ondruchová.
29. srpna 1944
|
V době náletu jí bylo 17 let a bombardování přežila skrčená ve skruži za hřbitovem v místní části Zábřeh.
Cílem dopoledního útoku amerických letadel na Ostravu, který trval déle než hodinu, byly strategické cíle - vítkovické železárny a chemička Rütgers. Továrny ale bomby zasáhly jen okrajově, většina jich dopadla do obydlených oblastí.
Ostravané už v té době byli na přelety letounů nad městem zvyklí, a mnozí tak sirénám, které ohlašovaly letecký poplach, nepřikládali význam. Nálet byl pro město první a zároveň nejničivější. Kromě centra vznikly značné škody také v Zábřehu, Vítkovicích a Slezské Ostravě, ale třeba také v nedalekém Bohumíně.
