(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Karel Pešek, MAFRA

Ghetta bez dávek. Města omezují byznys s chudobou bezdoplatkovými zónami

  • 10
Tři v Bohumíně, čtyři ve Frýdku-Místku. Na mapě prvních měst v Moravskoslezském kraji už figurují zóny, kde nově přistěhovaní nemají nárok na doplatek na bydlení. Kryjí se s oblastmi, kde se daří byznysu s bydlením pro chudé, a další budou přibývat. V Karviné, Ostravě i Vítkově na Opavsku.

„Lokality jsme pečlivě vybírali a stanovili jsme je na základě průzkumu. Zaznamenali jsme tam zvýšený počet přestupků, trestných činů i koncentraci lidí pobírajících sociální dávky,“ vysvětlil starosta Bohumína Petr Vícha.

Nárok na doplatek tak v Bohumíně od konce prosince nemají noví nájemníci domů v zóně mezi ulicemi Čs. armády, Nádražní a 9. května, v ulicích Jeremenkova a Příční v Pudlově, na třídě Dr. E. Beneše s přilehlými domy na bohumínské pěší zóně, kde z bývalého hotelu Grand vznikla ubytovna.

Totéž platí od prvního lednového týdne pro několik domů ve frýdecko-místeckých ulicích F. Čejky, Míru a Křižíkova. „Cílem je omezit byznys s chudobou,“ uvedl primátor Frýdku-Místku Michal Pobucký.

Přidají se v Ostravě i Karviné

Dosud samosprávy boj s ubytovacím byznysem prohrávaly. Před dvěma lety měly radnice možnost regulovat výplatu doplatků, záhy o ni přišly. Vyhláškou mohou zakázat vznik nových ubytoven či navyšování míst. Když ale ubytovna změní status na bytový dům, nemají už páku. Vyhlášení bezdoplatkových zón, které od června 2017 umožňuje novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, využijí i další.

Se dvěma zónami počítá Karviná. „Momentálně se o jejich zřízení jedná a řeší se právní aspekty,“ sdělil mluvčí města Lukáš Hudeček. Kde přesně zóny budou, neupřesnil s tím, že jejich hranice ještě nejsou stanoveny. Potvrdil však, že jde o problematická místa. „Upřesníme po zastupitelstvu, které se uskuteční na konci ledna,“ doplnil.

Doplatky na bydlení

  • doplatek na bydlení je dávkou v hmotné nouzi, má pomoci pokrýt odůvodněné náklady na bydlení 
  • vypočte se tak, že se od nákladů na bydlení odečte částka, o niž příjem posuzovaných osob převyšuje částku jejich živobytí (ta vychází z existenčního a životního minima) 
  • na dávku má nárok nájemce nebo vlastník bytu, ne nájemník 
  • maximální výše není stanovená 
  • loni se v kraji na doplatku na bydlení vyplatilo 637 milionů korun, a to více než 184 tisícům žadatelů 
  • úřad práce v kraji eviduje 150 ubytoven se schváleným provozním řádem a vyplácením doplatků

Centrální ostravský obvod plánuje zóny také dvě. „Lokalita ohraničená ulicemi Sadová, Na Bělidle, U Parku a Hrušovská, ve které sídlí ubytovna Sadová 12, a druhé místo ohraničené ulicemi Cihelní, Mariánskohorská a silnicí I/56, kde se také nachází ubytovny,“ upřesnila mluvčí Moravské Ostravy a Přívozu Jana Pondělíčková.

Radní už schválili návrh žádosti o vydání opatření obecné povahy. „Byl podán návrh ze strany samosprávy, rozhodnutí ještě nepadlo,“ dodala mluvčí.

Vymezovat se chystá i vítkovská radnice. „Momentálně zjišťujeme, za jakých podmínek a jakým způsobem lokality vymezit. V polovině roku to předložíme zastupitelům,“ řekl starosta Vítkova Pavel Smolka.

Města jsou připravena se vypořádat i s případnými odvoláními. „Někteří majitelé ubytoven nás kontaktovali s tím, že jsme jim zkomplikovali situaci, protože u nich dochází k častému střídání obyvatel, a zda je nutné, aby jejich objekt byl v bezdoplatkové zóně a zda by se z ní nedal vyjmout. A přesně o to nám šlo. Aby se do problémových lokalit nestěhovali noví nájemníci,“ uvedl bohumínský starosta.

Odpůrci opatření poukazují na to, že se dotkne i bezproblémových občanů v nouzi. Také ostravský magistrát rozhodnutí nechává na obvodech, nabádá je však k uvážlivosti. „Je potřeba, aby obvod prostřednictvím svého úřadu byl schopen ohroženým obyvatelům nabídnout potřebnou pomoc vedoucí k řešení situace,“ uvedla mluvčí magistrátu Andrea Vojkovská.