Například na Bílé, nedaleko přírodní rezervace Kladnatá-Grapy, je velký problém projít i po mezinárodní turistické trase E3 vedoucí z Istanbulu do Santiaga de Compostela či Cádizu.
Tamní turistickou stezku na několika stovkách metrů přehradily ulámané špičky stromů i celé kmeny.
„V beskydské části našich lesů bylo během letošní zimy poškozeno, hlavně sněhem, přibližně dvacet tisíc kubíků dřeva. Je to zhruba desetina naší roční těžby,“ přibližuje situaci Libor Konvičný, ředitel Biskupských lesů, které území okolo Kladnaté obhospodařují.
Největší škody způsobené sněhem jsou v nadmořské výšce okolo 700 až 900 metrů, kde často padá mokrý sníh. Nad 900 metrů padá suchý sníh, pod 600 metrů spíše prší.
Kdy se podaří popadané stromy ze stezky odklidit, zatím není jasné. „Stezka nám nepatří, my se staráme hlavně o značení, čas od času čistíme stezky spíše od odpadků,“ vysvětluje Petr Holuša, předseda Moravskoslezské oblasti Klubu českých turistů. „Můžeme jen dát podnět majiteli pozemků, že jde o neprůchozí trasu,“ dodal Holuša.
„Turistické stezky čistíme podle potřeby. Nemáme žádnou povinnost je čistit, ale pokud cesta vede v místě, kam se potřebujeme dostat s technikou, tak ji vyčistíme,“ vysvětluje Konvičný.
„Na více ale nemáme peníze a hlavně kapacity. Vše, co máme, musíme nasadit při těžbě kůrovcové kalamity, což dělá zhruba 100 tisíc kubíků ročně,“ podotkl Konvičný.
Dokud nemá les čtyřicet let, jdou do něj jen investice
O významnou část lesů v kraji se starají rovněž zástupci státní firmy Lesy ČR. „Pokud jde o turistické trasy, spolupracujeme s regionálními zástupci Klubu českých turistů, takže se vzájemně informujeme a domlouváme řešení. Například pokud se kácí strom s turistickou značkou nebo je někde po vichřici spadlý strom či případně stromy,“ řekla mluvčí společnosti Lesy ČR Eva Jouklová.
„Škody je ale zatím složité vyčíslit, na řadu míst jsme se ještě nedostali, někde v horách stále leží metr sněhu,“ dodala Jouklová.
Polámané vrcholky mladších lesů jsou pro majitele porostů velkou ztrátou. „Na starších porostech jsou škody způsobené i větrem, mladší porosty poškozené sněhem jsou na tom hůř,“ vysvětluje Konvičný z Biskupských lesů.
„Navíc z mladších porostů není žádný zisk, při jejich likvidaci jsou v podstatě jen náklady. Dokud nemá les okolo čtyřiceti let, jdou do něj jen investice,“ upozorňuje Konvičný.
Problémy majitelé lesů zaznamenali i na jesenické straně, kde sice nebyly takové škody u mladých porostů, ale kvůli větru zde popadalo zhruba 7 až 8 tisíc kubíků dřeva.
