„Má se jednat o bydlení se sociálním dohledem, které naši lidé nepotřebují. Byl by to krok zpátky,“ reagovala mluvčí osady Eva Lehotská.
Diecézní charita ostravsko-opavská chce ke stávajícím třiceti domkům Vesničky soužití ve Slezské Ostravě přistavět dalších osmnáct.
„Pokud vše půjde dobře, mohli bychom začít stavět příští rok. Domky budou určeny pro nízkopříjmové rodiny,“ řekla mluvčí organizace Sylva Lejsková.
S možností zařadit do projektu obyvatele Bedřišky přišlo vedení Ostravy, které diecézní charitě darovalo na rozšíření Vesničky pozemky.
„Záměr nebyl cílený na Bedřišku, ale dá se to pro tamní obyvatele využít,“ vysvětlil náměstek primátora Zbyněk Pražák.
Prezident navštívil ostravskou kolonii Bedřiška, lidem tam hrozí vystěhování |
Charita požádala na dostavbu o dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu. Pokud uspěje, bude muset splnit podmínky týkající se nájemníků.
„Těch kritérií je asi dvacet. Zahrnuje lidi, kteří bydlí pod mostem, až po ty, kteří přišli o možnost bydlení v nájmu třeba i z technických důvodů. Jsou tam kategorie národnostních menšin, explicitně i Romové,“ líčil Pražák.
Je přesvědčený, že lidé z Bedřišky by si polepšili: „Domečky budou krásné a mnohem kvalitnější než byty na Bedřišce.“
Vesnička soužití vznikla v roce 2002 jako projekt soužití romských a neromských obyvatel, kteří přišli při záplavách v roce 1997 o bydlení.
Vesnička soužití v Ostravě funguje skvěle, charita ji plánuje ještě rozšířit |
Podle Pražáka osada funguje příkladně díky dlouholeté sociální práci. „Na rozdíl od Bedřišky to není vyloučená lokalita,“ zdůraznil.
Podle Lehotské je přesto podmínka sociálního dozoru pro lidi z Bedřišky nepřijatelná. Hlavně se ale nechtějí stěhovat. Nabízejí obvodu, že domky odkoupí. Promýšlejí financování a vznik sociálního bytového družstva. „Cítíme další vlnu podpory,“ řekla Lehotská.
Návrh přesunout část lidí z Bedřišky do Vesničky soužití přišel po návštěvě prezidenta Petra Pavla, který Bedřišce opakovaně vyjádřil podporu.
Po setkání s vedením Ostravy napsal na síti X: „Rozhodnutí městské části respektuji. Považoval bych však za nesprávné tímto způsobem zastavit dlouholetou snahu místních obyvatel. A mrzlo by mě, kdyby silný ekonomický zájem nahradil funkční a životaschopnou komunitu, která jde dalším vyloučeným lokalitám příkladem.“
