Oblohu rád pozoroval už jako malý kluk. Dnes je Jan Kondziolka z Těrlicka na Karvinsku členem České astronomické společnosti a Společnosti pro meziplanetární hmotu. V posledních letech se věnuje zejména problematice světelného znečištění a v rámci Společnosti pro meziplanetární hmotu malým tělesům sluneční soustavy. Před čtyřmi lety inicioval vznik Beskydské oblasti tmavé oblohy (BOTO).
Fotogalerie |
Projektem tmavé oblohy upozorňujete na problematiku osvětlení. Proč?
Na mnoha místech se svítí tak, jak nemá. Mělo by se svítit jen v oranžové barvě a směrem dolů. Záření, které jde nahoru, je zbytečně vyplýtvané světlo. Tohle vadí nejen astronomům, ale i přírodě obecně. Projekt tak má problematiku světelného znečištění dostat více do povědomí lidí. Říkáme jim, že když budou správně svítit, potom budou moci vidět takto úžasnou oblohu, jakou máme u nás v Beskydech. Nejvíce nám vadí Frýdecko-Místecko a Ostravsko. Šikmé světlo, které stoupá od horizontu.
Pořádáte spoustu akcí pro veřejnost. Co se návštěvníci na nich dozvědí?
Vždy lidem ukážeme nějaká souhvězdí, hodně pozorujeme i Měsíc. Ovšem pozor: na pozorování by neměli lidé chodit za úplňku! To je největší omyl, že za úplňku je Měsíc nejlépe vidět. Když je Měsíc v úplňku, přezáří všechny hvězdy, takže jsou vidět jen ty nejjasnější. Na obloze toho není moc vidět a i plasticita měsíčního reliéfu není tak zajímavá. Obecně se dá říct, že čím mladší Měsíc, tím lepší a zajímavější na pozorování. Okolo první nebo poslední čtvrti je to ideální. Potom se dají pěkně pozorovat i objekty hlubokého vesmíru, tedy mlhoviny, hvězdokupy, cizí galaxie. Téměř vždy pak je k vidění nějaká planeta, případně i nějaký mimořádný úkaz. A od pozdního jara až do podzimu je krásně vidět jasný úsek Mléčné dráhy.
Co pozorujete nejčastěji? Co byste zájemcům doporučil?
Planety. Momentálně vévodí jihozápadnímu obzoru jasný Jupiter, později v noci i Saturn se svými prstenci. Z úkazů se vyplatí počkat na nějaký meteor. V polovině srpna vyvrcholí meteorický roj Perseidy, které sleduje spousta lidí. V říjnu jsou pak aktivní Orionidy a v prosinci Geminidy. Pak jsou ale některé vysloveně pro fajnšmekry.
Které to jsou?
První z nich je takzvané zodiakální nebo také zvířetníkové světlo. Jedná se o Sluncem osvětlený meziplanetární prach v rovině naší sluneční soustavy. Tím, že je vizuálně slabší než Mléčná dráha, tak dneska jej kvůli světelnému znečištění spatříme o dost vzácněji. K tomu hodně lidí neví, že je od nás vidět polární záře. Záleží na tom, v jaké fázi je zrovna jedenáctiletý sluneční cyklus, zda slunce bouří, nebo nebouří. Bohužel momentálně se blížíme k minimu, šance je tak menší, ne ale nulová. Když je záře hodně jasná, zasahuje do čím dál jižnějších zeměpisných šířek, klidně až k nám.
Odkud jste ji viděl vy?
Viděl jsem ji třikrát, z toho dvakrát z centra Karviné. Lepší je vyjet si někam za město, ale opravdu silná bývá vidět i takto. Její viditelnost se dá odhadnout i přes různé stránky na internetu. Důležitá je hodnota Kp indexu, který určuje intenzitu záře a viditelnost z určitých zeměpisných šířek. Čísluje se od 1 do 9, kde devítka je nejsilnější. Pro nás se ta hodnota musí pohybovat okolo čísla 7 a výše.
Když se lidé vydají pozorovat noční oblohu, potřebují mít k tomu nějaké speciální pomůcky?
Nejlepší pozorování je prostým okem, byť záleží, co chcete vidět. Dalekohled použijeme, abychom viděli detaily vzdálených objektů. Například u Jupiteru jeho pásy a měsíce, u Saturnu prstence, u planety Venuše její fázi podobnou té měsíční. Díky dalekohledu můžeme vidět i objekty hlubokého vesmíru jako jsou galaxie, mlhoviny a další.
Které jevy máte na obloze nejraději?
Nejvíce mě fascinují meteory. Na meteorech se totiž dá dělat i nějaká věda. Pomocí kamer pak zaznamenáváme dráhy meteorů a děláme různé statistiky. Tohle kdysi dělalo deset lidí v průběhu celého roku a přesnost byla hodně pofidérní. My to dneska zvládneme za týden a navíc jsme mnohem přesnější. Jsme schopni zjistit různé vlastnosti celých meteorických rojů, třeba že tam mají nějaká vlákna, ke kterému mateřskému tělesu roj náleží, umíme spočítat rychlosti meteorů v atmosféře a další. A jde to s pomocí techniky, kterou koupíme na internetu za několik málo tisíc. To mi na tom přijde zajímavé. Hodně zajímavé jsou také proměnné hvězdy – hvězdy měnící svou jasnost, ale na ty je třeba speciální kamera a případně foťák. Člověk si i může objevit novou proměnnou hvězdu.
Říkal jste, že nejlepší je sledovat oblohu z míst, kde je největší tma. Která byste doporučil?
U nás v Česku je to Šumava, Novohradské hory, odlehlejší části Manětínské oblasti. V blízkém okolí jsou úplně nejlepší podmínky v Poloninské oblasti na východě Slovenska, na hraničním trojbodu Slovenska, Polska a Ukrajiny. Tam dávají lišky dobrou noc.
A co místa v Beskydech, která jsou na pozorování vhodná?
Obecně se jedná o osady, kde jsou dvě tři usedlosti. Je to louka o několika hektarech a kolem dokola je les. A je to třeba ještě utopené v nějakém údolí, které odstíní Ostravsko nebo Frýdecko-Místecko, tam je tma nejlepší. Je tam ale většinou zákaz vjezdu, chodí tam srnky, divočáci, ale je to tam nejlepší z hlediska tmy. Mnohem dostupnější je ale třeba Gruň nebo Soláň, kam se dá dojet autem po asfaltce a tma je tam téměř srovnatelná. Tady se můžete i ubytovat a občerstvit. Zajímavé je v noci si vyjít na Lysou horu nebo na Pustevny, odkud je zase výhled do krajiny. Ale na pozorování oblohy to není ideální – už je tam vliv světelného znečištění nedalekých měst.
