Malý nedovřený kroužek z tenkého zlatého drátku by v klenotnictví neoslnil. Archeologové ale jásají. Tvrdí, že je to vlasová ozdoba, kterou nosili muži před čtyřmi tisíci let.
„Jde teprve o druhý nález tohoto druhu na území Moravy a Slezska. Cena je nevyčíslitelná. Stejně jako další vzácné úlovky má hodnotu celého archeologického výzkumu, tedy mnoha milionů korun,“ říká ředitel ostravského pracoviště Národního památkového ústavu Michal Zezula.
Výlet do prehistorie |
Od října dvě stovky archeologů a jejich pomocníků pracovalo v polích v Opavě-Vávrovicích. Prohledali plochu šesti hektarů, na jejíž velké části vyroste nová tovární hala. Díky nálezům z předešlých desetiletí věděli jistě, že pod ornicí odkryjí důkazy o životě starých kultur. Ale to, co našli, je ohromilo.
„Posouvá to naše poznatky o prehistorii a částečně přepisuje nejstarší dějiny dnešního Slezska,“ tvrdí Zezula.
Podle Jindřicha Hlase, který vedl výzkum, je důvodů několik: „Jde patrně o největší prozkoumané pravěké sídliště kultury nálevkovitých pohárů ve střední Evropě. A objevili jsme první důkazy o tom, že i na území dnešního Moravskoslezského kraje žili ve starší době bronzové nositelé únětické kultury.“
Archeologové prozkoumali 650 sídlištních objektů, zahloubených jam, které sloužily k různým účelům, a 50 hrobů různých kultur, které tam žily od závěru pozdní doby kamenné po raný středověk. Našli úlomky keramických nádob, kamenné i pazourkové nástroje či zbraně, jednu zlatou a řadu bronzových i jantarových ozdob.
„Nález 54 jantarových korálků učinil ze zdejšího pohřebiště nejbohatší lokalitu na jantar z té doby na Moravě a ve Slezsku,“ líčí Hlas.
