„Na území České republiky je to v této kompozici zcela unikátní předmět, přestože z tohoto období známe krásné rytiny koní a bizonů z jeskyně Pekárny v Moravském krasu. Nejbližší paralely rytin mamutů jsou známy až z Německa,“ oznámili archeologové dnes na tiskové konferenci.
Jemná rytina se nachází na povrchu říčního valounu kulmské břidlice o velikosti 75x50x19,5 milimetru. Podle odborníků předmět podobného charakteru, tedy kombinace rytin dvou zvířat, v takovém stáří a zhotovením na otevřeném sídlišti, nikoliv v jeskyni, nebyl na území České republiky nalezen asi šedesát let.
Brněnští archeologové zkoumají od roku 2019 hošťálkovickou lokalitu Hladový vrch, odkud měli naši někdejší předci daleký výhled do krajiny, navíc nad soutokem řek Opavy s Odrou.
Už dříve se vědělo, a průzkumy to potvrdily, o tamním sídlišti lovců mamutů, nově se však přišlo na to, že lokalitu osídlili i takzvaní lovci sobů a koní žijící zhruba před patnácti tisíci lety.
Vrcholem výzkumu ale byl až objev zmiňovaného uměleckého předmětu, který archeologové vyzvedli v roce 2022 z prostoru kamenné struktury. Ta kromě pískovcových bloků a ploten obsahovala také nástroje a čepele z místního pazourku a hrubé nástroje z říčního kamene.
Mamuti již vymírali
„Ke skutečnému objevu rytiny však došlo až v laboratoři muzea, když se nám při čištění nálezů podařilo rozpoznat rýhy ryté kamenným nástrojem. Postupně se tak objevila postava nějakého zvířete podobného mladému mamutovi,“ popsala archeoložka Zdeňka Nerudová z Moravského zemského muzea. „Pomocí 3D mikroskopu se nám posléze podařilo rozpoznat hlavu dalšího zvířete, kterým je kůň.“
Zatímco kůň byl pro tehdejší lovce zvířetem, s nímž se běžně setkávali, mamut již v té době vymíral. Proto jej také vyobrazovali jen velice výjimečně. „Autor rytin ho mohl vidět tak jednou za život. Možná proto se mamutovi zase až tak nepodobá,“ poznamenali odborníci s úsměvem.
Archeoložka Nerudová vzpomněla na okamžik objevu. „Valoun jsem v laboratoři omývala pod vodou od bláta a jak jsem prsty valoun přejížděla, všimla jsem si, že na povrchu jsou nějaké rytiny. Bylo jich postupně více a více, takže bylo zřejmě, že to není například stopa dlátka při výzkumu. Měla jsem obrovskou radost,“ popsala Nerudová.
Zmínila, že takový objev se leckdy podaří jen jednou za život. „A některým ani to ne, určitě bych mohla vzpomenout na osobnosti, které už nejsou mezi námi, ale takový objev by je hodně potěšil.“
Archeologové nyní zvažují způsob výroby repliky. „Vystavili bychom ji vedle originálu, protože na něm nejsou rytiny tak patrné, takže replika s vyznačenými rytinami by byla jistě prospěšná,“ podotkl další brněnský archeolog Petr Neruda.
Objev hned do osnov místní školy
Proč někdo přemaloval koně mamutem a jestli byl autor jeden, to se už asi nikdo nedozví. „Podle způsobu rytiny očí jde asi o jednoho autora, ale jistě to nevíme,“ potvrdil Neruda s tím, že zrovna tento kámen si k tvorbě dávný předek vybral asi proto, že má hladký povrch a je tmavší, takže rytina byla poměrně dobře viditelná.
Ačkoliv unikát zůstane v Brně, měl se se občas objevit i na výstavě v Ostravě.
Starosta Hošťálkovic Jiří Jureček podotkl, že mimořádný objev hned zařadí do osnov výuky místní školy. „Při výzkumu to nejprve nevypadalo, že se v lokalitě najde něco výjimečného, dokonce panovaly obavy, že místo poničil někdejší kamenolom. Ale úsilí archeologů se tedy opravu vyplatilo,“ těšilo starostu.
VIDEO: Petřkovická venuše přijela do Ostravy, k vidění bude do neděle |
Jen několik kilometrů od Hošťálkovic, v sousedním obvodu Petřkovice, stojí vrch Landek, kde byla shodou okolností před sedmdesáti lety (14. července 1953) nalezena necelých pět centimetrů vysoká kamenná plastika Petřkovické venuše, často nazývaná jako Landecká.
Na rozdíl od známé baculaté Věstonické venuše a podobných pravěkých figurek zobrazuje štíhlou ženu. Její hodnota se odhaduje na padesát milionů eur, historická hodnota je však nevyčíslitelná (podrobněji o nálezu zde).
Landecká venuše zůstává ve sbírkách Archeologického ústavu v Brně, přičemž do Ostravy jako města nálezu se dostává jen při výjimečných událostech. Paradoxně jak současné hošťálkovické, tak i někdejší petřkovické naleziště neleží na Moravě, ale už ve Slezsku.
„Samozřejmě ačkoliv se zaměřujeme na historickou oblast Moravy, pracujeme díky naší specializaci a možnostem i v jiných oblastech. Například máme několik pracovišť specializujících se na jednotlivá období pravěku,“ vysvětlil brněnský zájem o slezskou lokalitu na dotaz iDNES.cz ředitel Moravského zemského muzea v Brně Jiří Mitáček.
Naleziště leží v lokalitě Hladový vrch na okraji Ostravy, v katastru obvodu Hošťálkovice.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
