Opavské Slezské zemské muzeum v Arboretu Nový Dvůr slavnostně zahájilo obnovu dolu Quido I. Specialisty, kteří neudržované důlní dílo obnoví tak, aby tam mohli lidé, bude při práci symbolicky chránit svatá Barbora, jejíž sošku při zahájení prací vysvětil farář z nedalekých Stěbořic Klement Rečlo.
„Riziko každodenního zranění či ohrožení života patří k hornické práci. Patronkou horníků byla svatá Barbora, a ta dohlédne i na pracovníky, kteří budou pod zemí důlní dílo zpřístupňovat,“ vysvětlil Tomáš Strakoš, ředitel mostecké společnosti VUHU, jež je zhotovitelem obnovy dolu.
 |
I poté, co do dolu vstoupí první návštěvníci, tam soška svaté Barbory bude. „Po zpřístupnění zůstane uvnitř jako dar Slezskému zemskému muzeu,“ doplnil Strakoš.
Dolovat břidlici v Novém Dvoře začal Quido Riedel, který tam žil v letech 1906 až 1928 a stál i u zrodu novodvorské botanické zahrady, jež je teď muzejním areálem.
„Šlo o součást jeho malého panství a zahájení těžby břidlice mělo pragmatické důvody. Vytěženou břidlici používal i ke stavebním pracím v areálu arboreta. Dělaly se z ní střechy, chodníky a další prvky,“ popsala ředitelka Slezského zemského muzea Jana Horáková.
Dvě komory
Důl byl poměrně malý, zhruba padesátimetrový podzemní prostor tvoří dvě vytěžené komory.
Arboretum Nový Dvůr- Vzniklo v roce 1958 z jednoho z dendrologicky nejcennějších parků ve Slezsku. |
„Dnes jsou, hornicky řečeno, zavalené. To znamená, že je tam hodně materiálu, který se v průběhu času sesul ze stropu. Všechen budeme vyvážet a pak vytvoříme expozici, která ukáže, jak se pracovalo při těžbě břidlice v podzemí,“ popsal šéf specialistů zaměřujících se na důlní projekty Tomáš Strakoš.
Na skále je podle jeho slov vidět, že hlubinnému dolování břidlice v Novém Dvoře předcházela lomová těžba na povrchu.
„V nějakém okamžiku se rozhodli těžit hlubinně. To se stávalo při nálezu místa s vysoce kvalitní břidlicí, využitelnou na střešní tašky,“ řekl Strakoš s tím, že takto hodnotné břidlice bývá jen patnáct procent z celkového objemu.
Dobývání břidlice
Jak to při hlubinné těžbě chodilo, lidem příští rok v obnoveném dole přiblíží expozice, v níž uvidí různé způsoby zakládání opěrných zdí, které se používaly ke stabilizaci podzemí, ale také nářadí někdejších horníků či důlní vozík používaný v takto malých dolech.
Z novodvorského arboreta k dolu povede zpevněný chodník a chybět nebude ani zázemí – od laviček přes osvětlení až po informační tabule s historií důlního díla.
„Celková částka s DPH se pohybuje kolem 19 milionů korun. Na obnovu dolu se nám podařilo získat dotace z programu Rekultivace důlních děl. Harmonogram prací je nastavený do února 2027,“ doplnila k projektu ředitelka Jana Horáková.
S životními osudy Quido Riedela, který na více než hektar a půl velké ploše od roku 1906 budoval botanický park, jenž je historickým základem dnešního arboreta, se lidé seznámí už letos v květnu. To se v zámečku, který je součástí arboreta, otevře nová stálá expozice věnovaná jeho osobě.
Její součástí bude mimo jiné nábytek z Riedelových dob. Jak byl zámeček tehdy vybaven, dokládají dochované fotografie interiérů. „Otevření dolu v příštím roce na tuto expozici naváže,“ uvedla ředitelka Horáková.
Zpřístupněný důl na těžbu břidlice jako součást areálu, v němž majitel získaný kámen rovnou využíval, bude republikovým unikátem.
