„Ve městech už možností, jak obyvatele ve vedrech ochránit, moc není. Sázení zeleně komplikuje zasíťovanost. Jedna možnost je vyžadovat u developerských staveb zelené střechy anebo se například v Ostravě zaměřit na přilehlé lesy. Zatraktivnit Bělský les, Hulvácký kopec a podobně, aby si v nich v horkých dnech lidé mohli odpočinout,“ radí jeden z autorů analýzy Zdeněk Frelich.
Doporučuje také zadržovat a lépe využívat ve městech dešťovou vodu, zajistit její vsakování, například zelenými propustnými parkovišti, chránit zeleň na veřejných prostranstvích a podporovat vzdělání obyvatel v této oblasti.
„Města by se měla připravit. Při pořizování nových prostředků veřejné dopravy trvat na tom, aby byly klimatizované a lidé v nich v létě netrpěli, orientovat se na elektromobily, cyklodopravu, na obnovitelné zdroje energie a podporovat jejich výzkum,“ sdělil Frelich.
„V následujících desetiletích se očekává, že během léta teploty v kraji stoupnou až o 4 stupně Celsia. Vlny veder budou stále delší a intenzivnější, zatímco srážek bude ubývat a zimy budou slabší. Utrpí hlavně zimní cestovní ruch. Mnoho lyžařských areálů v Moravskoslezském kraji se nachází v nižších polohách a budou se potýkat s nedostatkem sněhu a vody na zasněžování. Už letos se kvůli nedostatku vody nelyžovalo třeba na Pustevnách,“ podotkl Frelich.
Deficit vodní bilance roste na většině území kraje s výjimkou Beskyd a Jeseníků. Nejcitelněji je to znát na Opavsku, Krnovsku, Hlučínsku a také v širším okolí řeky Odry. Díky napojení většiny obyvatel na vodovodní síť ale zatím akutní nedostatek pitné vody nehrozí.
Analýza ukázala, že k silným stránkám kraje patří vysoký podíl lesů a chráněných území, rozsáhlé plochy úrodné orné půdy, vysoké množství srážek v oblasti Jeseníků a Beskyd a řada vodních ploch zadržujících vodu na tocích.
Slabé stránky regionu
Naopak ke slabým stránkám se řadí vysoký podíl smrku, půda ohrožená vodní erozí, neschopnost krajiny zadržovat vodu, znečištění hlavních toků, vysoký výskyt sesuvných území v oblasti Beskyd a špatná logistika v cestovním ruchu.
Největší hrozbou pro region je však podle odborníků degradace lesních porostů z důvodu vyšších teplot, sucha, šíření škůdců a chorob, nárůst četnosti a intenzity přívalových srážek, lepší podmínky pro šíření invazních druhů a škůdců a hlavně sucho.
„Možností, jak situaci napravit, je několik. Přejít k přírodě bližší struktuře lesních porostů, změnit hospodaření v krajině, aby zadržela vodu, budovat malé vodní nádrže a mokřady a financovat protipovodňové a protierozní opatření. Ochránit půdní fond před záborem, upřednostnit nevyužívané areály, zlepšit systém odvádění a čištění odpadních vod a snižovat množství dešťových vod v kanalizaci,“ dodal Frelich.
Ohledně povodní je nejzávažnější situace v povodí řeky Opavy. Při stoleté velké vodě je zde přímo ohroženo asi šest tisíc obyvatel. „Naději jim dává výstavba přehrady Nové Heřminovy. V rezervě kraje kvůli povodním a suchu jsou i vodní nádrže v pěti dalších lokalitách,“ vypočítal Frelich.
„Závěry analýzy povedou k opatřením, aby byl region co nejméně zranitelný a stanou se i podkladem pro jeho strategický rozvoj,“ uvedl hejtman kraje Ivo Vondrák s tím, že jde o první takový dokument a jeho cílem je zmírnit nebo zabránit ohrožení lidského života, zdraví, životního prostředí a velkým škodám na majetku.
