Nezaměstnanost a také strach o práci. Znečištěné ovzduší. Odliv obyvatel. To jsou v kostce hlavní problémy, se kterými se Ostrava potýká už řadu let. Nově eskalují konflikty kolem narůstajícího počtu ubytoven, v nichž žijí tisíce lidí odkázaných na sociální dávky.
Pocit nejistoty je obvykle hlavním důvodem, proč si mnoho Ostravanů myslí, že město stagnuje. A vyčítají to vládnoucí koalici ČSSD s ODS. Část lidí ale tvrdí pravý opak, totiž že Ostrava zažívá obrovský rozvoj. Oceňují to i zahraniční návštěvníci. Co se tedy za poslední čtyři roky (ne)změnilo a co se (ne)podařilo vyřešit odcházejícím politikům?
Největší investice
I když to většina lidí tak nevnímá, Ostrava se změnila snad nejvíc v novodobé historii. Pomohly miliardy od zahraničních investorů a další z evropských fondů. Ne vždy ale výsledek budí nadšení.
Největší investicí je Nová Karolina za šest miliard korun. Nová čtvrť vyrostla v centru města na území po bývalé koksovně. V březnu 2012 se tam otevřelo obchodní centrum, které přineslo přes tisíc pracovních míst. Posléze přibyly rezidenční domy s 242 byty a administrativní budova s 23 tisíci metry čtverečními kanceláří. Samozřejmostí jsou nové cesty a chodníky.
Opravené Trojhalí při pohledu z terasy obchodního centra Fórum Nová Karolina.
A letos i opravené Trojhalí - za 200 milionů je z polorozpadlých industriálních budov kulturní, sportovní a společenské centrum. Právě Nová Karolina ale vzbudila asi nejvíc emocí.
Mnozí lidé považují výsledek za promarněnou šanci, nejvíc kritizují krabicový vzhled obchodního centra přezdívaného Fukušima, ale i to, že přispělo k ještě většímu vylidnění historického jádra města.
Pro vědce, studenty i rozvoj Ostravy je významné dokončení sídla pro superpočítač v areálu VŠB-Technické univerzity Ostrava v Porubě za 1,83 miliardy korun včetně vybavení. Už chybí jen dodávka poslední části superpočítače asi za 300 milionů korun.
Vidíte naprostý evropský unikát - koncertní sál v bývalém plynojemu. (1. května 2012)
Veřejnost nejvíc vnímá a oceňuje proměnu Dolní oblasti Vítkovic, ve které je nově otevřený Velký svět techniky, ale i Malý svět techniky, multifunkční aula Gong a zrekonstruovaná Vysoká pec číslo 1.
Přestavba industriálního areálu přišla na víc než jednu miliardu korun. Dnes už je nejen centrem vyhlášeného festivalu Colours of Ostrava, ale i nejnavštěvovanější mimopražskou památkou v zemi.
Zhruba čtyři tisíce studentů Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TU se po dvaceti letech dočkaly nového sídla fakulty postaveného na zelené louce za miliardu. Do jara se učili v šestnácti budovách.
Odborníci i návazné firmy získají nové pracovní příležitosti díky výzkumnému a vývojovému centru 4Medical Innovations v areálu Fakultní nemocnice v Porubě. Za 630 milionů ho s podporou státních dotací postavila soukromá firma.
Budova v Ostravě-Porubě, ve které bude umístěn superpočítač, architektonicky připomíná kovou krabici na počítač. Výstavba přišla na zhruba 190 milionů korun.
Za 416 milionů investovaných městem i krajem, z toho většinu tvořily evropské dotace, dostal moderní vzhled rušný dopravní terminál na Svinovských mostech.
Vlastního sídla a výzkumného centra se dočkala Lékařská fakulta Ostravské univerzity. Vzniklo z bývalé zábřežské porodnice za 360 milionů korun, právě se tam stěhuje 1 800 studentů. Končí i letitý projekt revitalizace řeky Ostravice. Cyklostezky, visuté galerie a čerstvě dostavěný odpadovod z Biocelu Paskov, který zbaví vodu nahnědlé barvy, stály 253 milion korun.
I studenti pedagogické fakulty se nedávno stěhovali do nového zázemí, které vzniklo rekonstrukcí budovy a přístavbou křídel za 200 milionů korun v Mariánských Horách.
Mnohem víc je ale menších projektů, třeba komunitní centrum pro těžce postižené Duhový dům, nové pavilony v zoologické zahradě, přístavbu Divadla loutek s orlojem nebo nejmasivnější výsadbu stromů v zemi.
Nesplněné sliby
Ostravané ale častěji než změny k lepšímu vnímají to, co je pálí, a nesplněné sliby politiků.
Například sociální i občanští demokraté, především ti z Jihu, slibovali velký akvapark, který přiláká do Ostravy i návštěvníky z jiných regionů. Otevřený měl být nejpozději letos na jaře. Kvůli sporům uvnitř ČSSD se ale do země nekoplo a nejspíš už ani nekopne. Stavbu za stovky milionů korun chtělo totiž město uhradit z evropských dotací, jenže ty už teď na takový projekt těžko získají.
Vyhřívaný krytý i venkovní bazén, vlny, obří tobogány, sauny včetně bahenní....tak by měl vypadat nový akvapark v Ostravě.
K osobním slibům primátora Petra Kajnara patřila celých uplynulých osm let, kdy stál v čele města, záchrana historických jatek. Ruina ale patří firmě, která ji chce přenechat městu, jen když vykoupí i objekt bývalého Bauhausu.
Kvůli potížím s veřejnou soutěží se nepodařilo uskutečnit ani komplexní projekt inteligentního dopravního systému, na který měla Ostrava slíbených 200 milionů korun z evropských fondů. Hotové nejsou ani slibované dopravní terminály, ale už se na nich pracuje.
Nevyrostl nový fotbalový stadion, o kterém uvažovalo předchozí vedení města, v jehož čele stál také Kajnar. Město ale místo toho investuje 800 milionů do opravy stadionu ve Vítkovicích.
Žalostný stav módního domu Ostravica-Textilia v centru Ostravy.
Zatím nevzniklo nic z velkých plánů na proměnu Černé louky. A fiaskem skončila snaha o rekonstrukci zchátralého Módního Domu Ostravica-Textilia, který už roky hyzdí centrum města.
Přetrvávají problémy s ovzduším, ale je to běh na dlouhou trať a město se neobejde bez pomoci kraje, státu i Evropy. Výzkumy totiž potvrzují, že na region často padá prach z Polska, kde jsou mírnější limity. Nicméně dílčí úspěchy i této oblasti jsou, například koncentrace benzenu v Přívoze byly loni poprvé nižší, než připouští zákon.
Podobné je to s nezaměstnaností, která se zvedla s příchodem krize. Byla by ale mnohem vyšší, kdyby město nepodporovalo průmyslové zóny, kde už pracují tisíce lidí.
Zásadní rozhodnutí
Většina Ostravanů sledovala kontroverzní boj o fotbalový stadion Bazaly. Část byla pro, část proti. Zastupitelé nakonec až po opakovaném hlasování rozhodli, že město vykoupí stadion za více než 100 milionů korun, aby tak zachránilo soukromý klub Baník. Odpůrci ale tvrdí, že to nebylo nutné, nebo že se mohla celá transakce odehrát jinak a za méně peněz. Padala i trestní oznámení, ale žádné obvinění.
Stadion Bazaly v Ostravě
Velký rozruch vyvolalo i rozhodnutí o povinném čipování psů. Skupina odpůrců se s tím nesmířila dodnes, ale její snaha o zrušení městské vyhlášky byla neúspěšná a většina ze 24 tisíc přihlášených psů už je označená.
Jiná rozhodnutí radních či zastupitelů tolik zájmu veřejnosti zdaleka nevzbudila. Šlo hlavně o podporu rozvoje univerzit, vědecko-technologického parku, průmyslových zón či Dolní oblasti Vítkovic a s tím související výkupy nebo darování nemovitostí i desítek milionů korun z městského rozpočtu univerzitám. Jen díky tomu mohla například v Ostravě navzdory nevoli jiných měst vzniknout před čtyřmi lety Lékařská fakulta Ostravské univerzity.
Optimistické verze ostatně tvrdí, že Ostrava má i přes všechny přetrvávající problémy našlápnuto k proměně z centra těžkého průmyslu v moderní město, které by se mohlo stát dobrou adresou i vyhledávaným cílem turistů. Jen to pár let potrvá...
