Když je jasno, spatříte tu v noci nad hlavou i dva tisíce hvězd včetně Mléčné dráhy, unikátního zvířetníkového světla nebo dokonce polární záře. Nejste přitom v odlehlých končinách Norska, nýbrž v Beskydech.
Beskydská oblast tmavé oblohyÚzemí, kde je noční nebe minimálně ovlivněno umělým světlem, leží na česko-slovenské hranici se středem kolem obcí Staré Hamry a Bílá. Rozloha je 308 km2, zahrnuje obce Staré Hamry, Bílá, Čeladná, Morávka, Krásná, Horní Bečva, Ostravice, Makov, Korňa, Turzovka, Vysoká nad Kysucou a Klokočov. Oblast vzniká i u příležitosti 40 let od založení CHKO Beskydy. Více informací získáte na webu www.boto.cz. |
Právě zdejší oblast patří k místům, kde je noční obloha vůbec nejméně v Česku narušena umělým osvětlením, a nabízí tak často velkolepou nebeskou podívanou.
Od pondělka zdejší tmavé nebe chrání "rezervace". Po Jizerských horách se jedná o druhé podobné území u nás, jež navíc - stejně jako v Jizerkách - zahrnuje i oblast sousedního státu, zde tedy Slovenska.
V horské chatě Švarná Hanka na Gruni v pondělí zástupci České astronomické společnosti, Slovenské astronomické společnosti, Správy CHKO Beskydy, Správy CHKO Kysuce a Lesů ČR podepsali memorandum o vzniku Beskydské oblasti tmavé oblohy (BOTO).
Ta zabírá 308 kilometrů čtverečních a zahrnuje katastry pěti obcí na Slovensku a sedmi v Česku. Starosty k ničemu přímo nezavazuje, účel je hlavně osvětový - má poukázat na nutnost omezování světelného smogu, nevhodně produkovaného světla a dost možná přitáhne i turisty.
"Zatím jsme na Bílém kříži umístili stanici měřící světelné znečištění, rozmístili šest 'geokešek' (schránek pro vyznavače geocachingu - pozn. red.) a území oblasti vymezíme deseti hraničními cedulemi," řekl iniciátor vzniku BOTO Jan Kondziolka.
"Manipulace s otevřeným světlem zakázána"
Cedulka na stěně jedné z hospodářských budov JZD ve Starých Hamrech zčásti, ač nechtě, vystihuje podstatu Beskydské oblasti tmavé oblohy. "Manipulace s otevřeným světlem zakázána," přečtete si tu.
"JZD u nás funguje už déle než sto let a ta cedulka upozorňovala naše předchůdce, aby do seníku nechodili se zapálenou svíčkou nebo třeba lucernou," vysvětluje předseda JZD Staré Hamry Petr Šimeček.
Takto fotograf zaznamenal jasnou noční oblohu nad kostelem v Gruni.
Zakladatelé Beskydské oblasti tmavé oblohy rovněž upozorňují na to, aby lidé zbytečně nemanipulovali s otevřeným světlem. Ale nemíří přitom ani tak na obyvatele Beskyd jako spíš na lidi ve městech. Ta totiž v posledních letech stále víc zaplavuje takzvaný světelný smog. O co se jedná?
"Je to světlo, které vyrobíme a pak ho zbytečně a nehospodárně vypouštíme do špatných směrů. Ono se rozptyluje v ovzduší, vytváří oranžovou záři nad městy a nebe je jeho vlivem světlejší," uvedl místopředseda České astronomické společnosti Pavel Suchan.
Světelné znečištění přitom negativně působí na biorytmy všech živých organismů včetně člověka, které tmu potřebují k efektivnímu spánku a životu.
Komu škodí světelný smog
|
"Negativní vliv světelného znečištění se podepisuje třeba na ptácích. Ti vlivem nadměrného osvětlení správně nerozeznávají, kdy přichází jaro, a hnízdí dřív, než mají k dispozici potravu," zmiňuje šéf Správy CHKO Beskydy František Jaskula a jmenuje i některé další příklady negativního působení světelného smogu. Dokáže třeba zlepšit podmínky pro predátory, například pro kuny, které pak napadají hnízda ptáků.
Upozornit veřejnost na vzrůstající problém světelného smogu, to je jeden z hlavních důvodů vzniku Beskydské oblasti tmavé oblohy.
Ale zdaleka to není jediný důvod. Tím dalším by mohla být i snaha přitáhnout do Beskyd nové návštěvníky toužící po zážitku v podobě nočního nebe plného hvězd.
A že je na co se dívat! Na mnoha místech Beskyd totiž v noci spatříte nad hlavou za dobré viditelnosti až dva tisíce hvězd, mléčnou dráhu, ale třeba také polární záři. I ta je zde - jak potvrzuje iniciátor vzniku Beskydské oblasti tmavé oblohy Jan Kondziolka - občas patrná.
Ke sledování polární záře je třeba pořádná tma
"Polární záře bude v souvislosti s narůstající sluneční aktivitou v nejbližších dvou třech letech čím dál častější. K tomu, abychom ji mohli vidět, ale potřebujeme co největší tmu, takovou, jaká je právě v Beskydech," podotkl Jan Kondziolka, jenž je členem České astronomické společnosti.
A podle jeho slov je na noční obloze nad Beskydami patrný například i další zvláštní jev, takzvané zodiakální neboli zvířetníkové světlo. To je nejvíc patrné v době jarní a podzimní rovnodennosti, tedy i v těchto dnech. "Je to mlhavý pás podobný Mléčné dráze, který vystupuje z obzoru. Jedná se o Sluncem osvětlený meziplanetární prach," uvedl Kondziolka.
Mapka s Beskydskou oblastí tmavé oblohy na česko-slovenském pomezí.
Vznik Beskydské oblasti tmavé oblohy, na jejíž vytvoření iniciátoři získali mimo jiné i dotaci z Nadace O2, vítají starostové dvanácti obcí, na jejichž území se temná "rezervace" nachází.
"Vytvoření oblasti vítáme, protože patříme mezi lidi, kteří mají rádi v noci tmu," uvedl například starosta Starých Hamer Jan Klepáč. Dodal, že v jeho obci opatření chránící tmu udělali už před časem: v době od půlnoci do půl čtvrté vypínají veřejné osvětlení.
Také předseda JZD Petr Šimeček má rád tmu. "Nevím, jak vám, ale mně se v noci ve tmě dívá lépe," podotkl.
