Obě těžní věže dolu Frenštát jsou černé stavby. Aktivisté je chtějí odstranit.

Obě těžní věže dolu Frenštát jsou černé stavby. Aktivisté je chtějí odstranit. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Nechejte uhlí pod zemí a neničte Beskydy, žádají obce nové vedení OKD

  • 7
Sdružení měst a obcí na ochranu beskydského regionu hodlá vybojovat definitivní zákaz těžby uhlí v dole Frenštát. Jejich protivník, společnost OKD, změnila vedení, a proto se zástupci desítek obcí chystají k dalším jednáním.

Když v roce 1997 na Valašsku vzniklo Sdružení měst a obcí na ochranu beskydského regionu, jeho součástí se stalo 31 měst a obcí. Za hlavní úkol si dali účast na tvorbě a ochraně životního prostředí v beskydském regionu ohroženém těžbou černého uhlí.

Dělat to mohou především organizováním a koordinováním akcí proti průzkumným a těžebním aktivitám, které hrozí poškozením životního prostředí a rázu krajiny.

Důl Frenštát

Důl Frenštát se začal stavět v roce 1981, první uhlí vyvezli sedm let poté. Nebyl však nikdy zprovozněn pro těžbu. Hornické práce skončily v roce 1994 a důlní díla byla rozhodnutím Českého báňského úřadu zakonzervována.

Představitelé čtyř bezprostředně ohrožených míst, tedy Rožnova, Frenštátu, Trojanovic a Kunčic projednali v minulých dnech přípravu akcí podporujících zákaz těžby v dole Frenštát.

"Naším cílem je především zasypání dolu Frenštát a odstranění černých staveb," informovala rožnovská starostka Markéta Blinková. Případná těžba v dole Frenštát by totiž ovlivnila i druhou stranu Radhoště.

"Nemůžeme situaci vnímat tak, že co je za kopcem, to nás nezajímá," uvedl mluvčí radnice Tomáš Gross. Těžební aktivity by totiž měly přímý dopad na zhoršení životního prostředí i kvality života v Rožnově.

Nechceme těžit, jen zkoumat, hájí se OKD

"Ovlivnění z ostravské aglomerace tady bylo vždycky vyšší než třeba z valašskomeziříčské Dezy nebo odjinud," dodal Gross.

Těžební společnost tvrdí, že na Frenštátsku neusiluje o těžbu uhlí, ale o důkladný průzkum ložiska. "Z technického hlediska i z pohledu legislativy jde o naprosto odlišné procesy," vysvětlil Vladislav Sobol, mluvčí OKD.

"Tento průzkum by neměl žádný vliv na povrch ani kvalitu života lidí v mikroregionu," dodal. Sdružení však chce především dosáhnout odstranění 56 staveb s propadlou lhůtou k podání žádosti o kolaudační rozhodnutí.

Frenštátský stavební úřad už před časem zahájil řízení o odstranění těchto staveb, když zamítl žádost OKD o prodloužení doby trvání staveb do roku 2031.

Těžební firma se proti tomuto rozhodnutí odvolala ke Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, který však původní verdikt potvrdil.

V černých stavbách se podniká

Mezi černými stavbami jsou nejen obě těžní věže, ale i jiné obslužné stavby. Některé z nich OKD pronajímá místním podnikatelům.

"Pokud by to bylo třeba, nabídneme jim pronájem náhradních prostor, které jsou v majetku města," naznačila starostka Frenštátu Zdeňka Leščišinová.

Další, neméně důležitou aktivitou, je snaha, aby stát vyřadil uhelné ložisko v okolí Frenštátu ze svých energetických zásob, aby bylo odstraněno z jeho surovinové politiky.

Představenstvo sdružení už vyzvalo k jednání nového ředitele OKD Jana Fabiána.

"Na tomto setkání budeme prezentovat naše stanovisko, které je neměnné a spočívá v tom, že musí být úplně zakázána těžba v dole Frenštát a důl samotný musí být zasypán," upozornila Blinková.

"Se zástupci sdružení se vedení OKD v případě jejich zájmu samozřejmě setká. Stejně jako tomu bylo v minulosti v případě žádosti jednotlivých měst a obcí nejen z Frenštátska," reagoval mluvčí společnosti Sobol.

Konkrétní novinky sdružení představí na dubnovém jednání zastupitelstva, kde rovněž předloží zprávu o činnosti za rok 2012.