Lymfatické uzliny fungují jako biologické filtry organismu. Zachycují viry, bakterie i další cizorodé látky a pomáhají imunitnímu systému s nimi bojovat.
Při infekci se mohou v uzlinách aktivovat a množit imunitní buňky. Uzliny se proto zvětší a někdy bývají citlivé nebo bolestivé na dotek, uvádí na svých stránkách Mayo Clinic.
Rané příznaky rakoviny se často tváří nevinně. Těchto 8 signálů lidé přehlížejí |
Nejčastější letní příčiny zvětšených uzlin
V létě trávíme více času venku, častěji se koupeme a nevyhneme se ani štípnutí hmyzem či drobným poraněním kůže. Pokud se ranka zanítí nebo se rozvine infekce, mohou na ni reagovat právě i lymfatické uzliny v okolí.
Koupání může být spojeno například se zánětem zevního zvukovodu. Při infekci v oblasti ucha mohou reagovat uzliny za uchem, pod čelistí nebo na krku.
Nejčastější příčiny zvětšených uzlin v létě
|
Také rozškrábaný štípanec se může zanítit. Pokud se do porušené kůže dostanou bakterie, mohou reagovat uzliny, které odvádějí lymfu z postižené oblasti. Při infekci na ruce to mohou být uzliny v podpaží, při infekci na noze například uzliny v tříslech.
Zvětšení uzlin na krku často doprovází také infekce horních cest dýchacích, bolest v krku, angína nebo zánět v oblasti ucha či zubů. Právě virové a bakteriální infekce patří mezi nejčastější příčiny zvětšených lymfatických uzlin.
Jaké změny na uzlině sledovat
Ve většině případů se uzliny zvětší v souvislosti s infekcí a po jejím odeznění se postupně vracejí k původní velikosti. Vzácněji může být zvětšená uzlina spojena s vážnějším onemocněním, například lymfomem.
Nejčastějším příznakem non-Hodgkinova lymfomu může být jedna nebo více nebolestivě zvětšených uzlin na krku, v podpaží nebo v tříslech. Samotná nebolestivost však ještě neznamená, že jde o nádorové onemocnění.
Dobrou zprávou je, že řada lymfomů je dnes léčitelná. Výsledek léčby však závisí na konkrétním typu nemoci, jejím rozsahu, věku a celkovém zdravotním stavu pacienta.
Varovné signály těla. Tyto příznaky nepodceňujte, může jít i o život |
Při hodnocení uzliny lékař nesleduje pouze jeden znak, ale jejich kombinaci, vývoj v čase i další zdravotní obtíže.
Bolestivost – Uzliny reagující na infekci mohou být citlivé nebo bolestivé. Pro lymfom je typičtější nebolestivé zvětšení, ale podle samotné bolestivosti nelze příčinu spolehlivě určit.
Konzistence – Při infekci mohou být uzliny měkčí a citlivější. Tvrdá nebo tuhá uzlina by měla být důvodem ke konzultaci s lékařem, zvláště pokud se zvětšuje nebo dlouhodobě nemizí.
Pohyblivost – Uzliny, které lze pod kůží posunout, bývají často nezhoubné. Pozornost zasluhuje uzlina, která je pevně fixovaná k okolním tkáním. Ani pohyblivost však sama o sobě neurčuje diagnózu.
Kdy se zvětšenou uzlinou navštívit lékaře
|
Vývoj v čase – Důležité je především sledovat, zda se uzlina po odeznění infekce zmenšuje. Vyšetření je vhodné, pokud se dále zvětšuje, dlouhodobě přetrvává nebo se objevila bez zjevného důvodu.
NHS doporučuje poradit se s lékařem například tehdy, když se uzliny zvětšují, neklesají, jsou tvrdé či nepohyblivé nebo se objevily bez dalších známek infekce. Pozornost vyžadují také uzliny nad nebo pod klíční kostí.
Pozor na noční pocení, horečky a hubnutí
Lymfomy mohou kromě nebolestivě zvětšených uzlin doprovázet také nevysvětlitelné horečky, výrazné noční pocení a nechtěný úbytek hmotnosti. Lékaři tyto obtíže označují jako takzvané B příznaky.
Objevit se může rovněž svědění kůže, výrazná únava, kašel nebo dušnost. Uvedené potíže mají celou řadu možných příčin a samy o sobě nejsou důkazem lymfomu. Pokud ale trvají nebo se kombinují se zvětšenými uzlinami, je vhodné navštívit lékaře.
Jak si uzliny správně kontrolovat
Uzlinu nemačkejte silou a nekontrolujte ji několikrát denně. Opakované dráždění může způsobit citlivost a ztížit posouzení, zda se skutečně mění.
Při kontrole použijte bříška prstů a jemným krouživým pohybem prohmatejte oblast krku, podpaží nebo třísel. Porovnejte stejné místo na pravé a levé straně těla. Všímejte si hlavně toho, zda se útvar zvětšuje, mění konzistenci nebo přibývají další uzliny.
Ani domácí kontrola však nenahradí lékařské vyšetření. Uzlinu také není nutné cíleně hledat každý den. Některá zdravotnická pracoviště doporučují lidem, kteří mají důvod uzliny pravidelně kontrolovat, provést samovyšetření přibližně jednou měsíčně.
Onkolog: Nemoc prozradí zvětšená uzlina, u Karla Gotta to byla ta břišní |
Rozhodující je vývoj v čase
Uzliny zvětšené v souvislosti s virovou infekcí se obvykle začnou zmenšovat poté, co nemoc odezní. Návrat k původní velikosti však nemusí být okamžitý.
Jestliže uzlina přetrvává několik týdnů, zvětšuje se, je tvrdá či nepohyblivá nebo se přidají horečky, silné noční pocení či nevysvětlitelné hubnutí, objednejte se ke svému praktickému lékaři.
Lékař uzlinu vyšetří pohmatem a posoudí také její velikost, umístění a další příznaky. Podle nálezu může doporučit krevní testy, ultrazvuk nebo další odborné vyšetření.
Co může znamenat, když se zvětší uzlina na různých místech těla?
|
