Odpovědi lékařky Šárky Skorkovské najdete zde. |
Podle lékařky mohou při práci s počítačem pomoci i speciální brýle. „Díky brýlím se skly s modrým filtrem jsou oči u počítače méně unavené,“ uvedla.
Čtenáře dále upozornila, čím ještě nejvíce škodí svému zraku. „Očím rozhodně neprospívá špatná hygiena u nositelů kontaktních čoček, nekvalitní slzný film a zanedbávání preventivních prohlídek u očního lékaře.“
Neléčené vady zhoršují kvalitu života
Dá se říct, že zrak je pro člověka hlavním smyslovým orgánem. Očima přijímáme až osmdesát procent vjemů z okolí a jakýkoli problém s viděním znamená zásadní zhoršení kvality života.
Právě vidění i kvalitu života ohrožuje kromě krátkozrakosti také neléčený šedý či zelený zákal. Mezi další závažná onemocnění patří tupozrakost nebo makulární degenerace. Pravidelná vyšetření přitom mohou podle lékařů zachránit zrak.
„Problematiku zhoršující se kvality zraku světové populace je nutné nebrat na lehkou váhu. Pouhý zlomek lidí používá adekvátní korekci a z toho plynou značná rizika, obzvláště u krátkozrakosti. Špatný zrak může vést k bolestem hlavy, únavě a nižšímu stupni soustředění. Například za volantem mohou být všechny tyto faktory velmi nebezpečné,“ uvedla primářka Oční kliniky NeoVize Brno Šárka Skorkovská.
Proč vzniká krátkozrakost
Prvenství mezi nejčastějšími očními vadami na světě drží podle průzkumů krátkozrakost. Jen v České republice má tuto vadu zhruba pětina populace. Mezi hlavní příčiny výskytu krátkozrakosti patří postupné změny životního stylu, k nimž patří stále sporadičtější trávení času venku (a tedy nedostatek času stráveného v přirozeném světle) a víc činností vyžadujících zaostřování do blízka.
O lékařce Doc. MUDr. Šárka Skorkovská je od roku 2015 primářkou Oční kliniky NeoVize Brno. Specializuje se na operace šedého zákalu, chirurgické odstraňování dioptrických vad, diagnostiku a léčbu onemocnění sítnice a rohovky. Absolvovala zahraniční stáže se zaměřením na chirurgii předního a zadního očního segmentu ve Vídni, Mnichově a Tübingenu. |
Fylogenetickému nastavení očí současný životní styl zkrátka nevyhovuje, svou roli ale hrají i genetické předpoklady.
Zákal vás může připravit o zrak
Nejčastější příčinou oslepnutí na světě je šedý zákal neboli katarakta. Postihuje každého druhého člověka ve věku nad 75 let. Jde o stav, kdy se jinak čirá čočka zakalí a je nutné ji operativně vyměnit. Katarakta se může objevit i u diabetiků, po úrazu oka nebo v souvislosti s užíváním léků, zejména kortikosteroidů. Způsobuje zamlžené a rozostřené vidění do dálky, citlivost na silnější světlo, zkreslené barevné vnímání a dvojité nebo trojité vidění při pohledu jedním okem.
Zelený zákal neboli glaukom je oční onemocnění, při kterém dochází k postupnému odumírání vláken zrakového nervu. Jeho poškození může mít za následek úplnou ztrátu zraku. Jeho nebezpečí spočívá v tom, že se rozvíjí zcela bez příznaků. Navíc jej nelze vyléčit, jedinou zbraní jsou pravidelné návštěvy očního lékaře.
„Každý člověk starší čtyřiceti let by měl absolvovat jednou za rok preventivní vyšetření, zvláště pokud se glaukom vyskytuje v rodině,“ radí Skorkovská.
Onemocnění sítnice
Závažným onemocněním je i takzvaná makulární degenerace, která může vést až k úplné slepotě. Projevuje se hlavně u seniorů, přičemž dochází k postižení tzv. žluté skvrny – centrální části oční sítnice. Nejprve postihuje jen jedno oko, v druhém oku se však onemocnění projeví během několika dalších let.
Makulární degeneraci lze částečně zabránit prevencí a zdravým životním stylem. Na prokrvení sítnice oka má negativní vliv především kouření, pacienti s tímto onemocněním by proto na cigarety měli rozhodně zapomenout. Při včasném odhalení makulární degenerace lze její vývoj zastavit.
OBRAZEM: Jak vidí svět lidé s očními vadami? |
Většinu vad lze odstranit
„Okolo 75 až 80 procent diagnostikovaných očních vad je léčitelných nebo se jim dá předejít,“ upozorňuje primářka Šárka Skorkovská, a proto apeluje na všechny, aby si nechali jednou za dva roky vyšetřit oči, a to i v případě, že žádné potíže nemají.
Kategorie 40+ by se pak na preventivní prohlídku měla dostavit každý rok, obzvlášť pokud dotyčný má v rodinné anamnéze glaukom, trpí cukrovkou či hypertenzí, kouří anebo již nosí brýle.
