Naše oči se v průběhu života proměňují, ale po čtyřicítce už zkrátka často nejsou takové, jako bývaly. Začínáme ztrácet schopnost zaostřit nablízko. Nejde o nemoc, ale o přirozený důsledek stárnutí. Oční čočka postupně houstne, ztrácí průhlednost i pružnost.
Zatímco v mládí je měkká a díky spolupráci s očními svaly snadno mění tvar, aby oko dokázalo ostřit na různé vzdálenosti, kolem čtyřicítky začíná tuhnout. A právě tehdy už nezvládá přeostřovat tak, jak jsme byli zvyklí.
Potraviny pro lepší zrak. Jen mrkev vám stačit nebude |
Mnozí si toho všimnou při čtení, jiní třeba u pletení nebo při pohledu na displej telefonu. Písmo je rozmazané, oči se rychleji unaví a mohou i pálit. Někdo si pomůže tím, že si text oddálí, jiný sáhne po prvních brýlích na čtení z drogerie.
Od brýlí k zákalu
Kolem padesátky má brýle na čtení většina lidí. Oko už nejen nezvládne přeostřit z dálky na blízko, ale už si na to ani nelze zvyknout. Zhoršuje se i vnímání barev a kontrastů, mnozí mají pocit, že je všechno nějak zašedlé nebo rozmazané.
Ve vyšším věku se přidávají další změny nebo problémy. Jedním z nejčastějších bývá šedý zákal. Při něm se čočka zakalí natolik, že světlo přestane správně procházet a vidění se výrazně zhorší. Řešení ale existuje. Je jím operace, která dnes už bývá zcela běžná a hlavně rychlá. Zakalená čočka se při ní nahradí umělou a zrak se tak výrazně zlepší. Mnozí lidé dokonce po zákroku tvrdí, že vidí daleko lépe než dlouho před ním.
I když ale nemáme žádnou oční vadu ani diagnózu, oči zkrátka přirozeně stárnou. Snižuje se citlivost sítnice, pomaleji reagujeme na změny světla, hůř vnímáme detaily. Starší lidé také často hůř vidí do stran, což může být nebezpečné třeba v silničním provozu.
Svět očima lidí se zrakovými vadami. Podívejte se, jestli netrápí i vás |
Důležitá je prevence, pravidelné kontroly u očního lékaře, které také případně pomohou odhalit i zatím nenápadné potíže, které by se mohly zhoršovat. A pomůže také o oči pečovat a chránit si je. Mít například dostatek světla při práci, dodržovat přestávky při čtení nebo sledování obrazovky a zrak si chránit před ostrým sluncem.
DALŠÍ RIZIKA PRO ZRAK VE STÁŘÍZELENÝ ZÁKAL (GLAUKOM) – onemocnění, při kterém postupně odumírá oční nerv. Nejčastější příčinou je zvýšený tlak uvnitř oka. Problém je, že se vyvíjí pomalu a bez bolesti – člověk si ničeho nevšimne, dokud není zrak výrazně poškozený. Nejvíc ohrožuje lidi po šedesátce, proto jsou důležité pravidelné kontroly. VĚKEM PODMÍNĚNÁ MAKULÁRNÍ DEGENERACE – postihuje sítnici v místě, které zajišťuje ostré a detailní vidění, tedy právě to, co potřebujeme při čtení, šití nebo rozpoznávání tváří. Obraz se může vlnit, být rozmazaný nebo ve středu zraku úplně chybět. Nejčastěji se objevuje u lidí starších 70 let a v pokročilém stadiu výrazně zhoršuje kvalitu života. Léčba může zhoršení zraku zpomalit. SYNDROM SUCHÉHO OKA – ve vyšším věku se snižuje tvorba slz a oči se hůř zvlhčují. Jsou pak náchylnější k podráždění, pálí, svědí nebo řežou. Potíže zhoršuje klimatizace, topení nebo dlouhé koukání do obrazovky. Pomáhá pravidelný odpočinek, zvlhčující kapky a někdy i úprava léků. DIABETICKÁ RETINOPATIE – u lidí s cukrovkou může dojít k poškození cév v sítnici. Zpočátku nebolí ani nevadí, ale časem může vést až ke ztrátě zraku. Čím déle člověk cukrovku má, tím větší je riziko. Proto by diabetici měli chodit na oční vyšetření i tehdy, když ještě žádné potíže nemají. |
Článek vznikl pro časopis Rytmus života.
