S kým máte tu čest?
Zlozvyk je opakující se chování, které nám buď škodí, nebo nás minimálně společensky znemožňuje. Zpravidla vzniká jako reakce na stres, nervozitu, obavu či strach, ale i vztek. Když začnete třeba skřípat zuby, namotávat si vlasy na prst nebo se aspoň drbat v zátylku, napětí z vás opadne, uklidníte se.
Sedm zlozvyků, za které vážně nemůžete |
Ale jen dočasně, protože za chvíli vás dožene další stresová situace a na ni je třeba opět reagovat. Že vás mají ostatní tak trochu za podivíny, většinou neřešíte. Zpravidla jde totiž o natolik zautomatizovanou reakci, že si ji vůbec neuvědomujete. Navíc hranice mezi zlozvykem a návykovou poruchou není zcela ostrá.
Jen si tak trochu kousnout
Nehty okousané pomalu až do krve, stejně tak i kůžička okolo nich, už dostaly jméno, tomuto zlozvyku se říká onychophagie. „Kdykoliv se rozčílím, začnu si kousat nehty. Nemůžu si pomoct, přináší mi to úlevu. Většinou si to uvědomím, až když na mě kolega nebo někdo doma zírá s oním nevyřčeným ‚už zase?!‘. Pak se cítím trapně, nejradši bych se zase zahryzla, ale už není do čeho,“ vypráví Alžběta (38 let).
Její případ je typická ukázka začarovaného kruhu mnoha zlozvyků: po podnětu následuje reakce, fáze uklidnění a nový stres v důsledku toho, že okolí vás za takové projevy odsuzuje.
Navíc poškozené nehty a kůžička kolem nich jsou náchylnější k infekcím a k plísním. V některých případech je možné, že si nehty koušete, protože se vám stále lámou, přestože je nenamáháte. Jasný signál, že jde o nedostatek vápníku, což se dá snadno napravit. Jinak to chce opravdu hodně pevnou vůli, abyste se svého nešvaru zbavili, většinou je nutné najít náhradní chování.
Jako berlička se dříve doporučovalo posypat si prsty pepřem, dnes se aplikuje hořký lak na nehty. Zkuste ho, opravdu vám nebude chutnat. Pomůžou i umělé gelové nehty, ty jen tak neukousnete.
Zuby braňte „zuby nehty“
Od nehtů máme jen krok do pusy, přesněji k zubům. Těm nesvědčí ani časté prokusování igelitových obalů, když nejsou po ruce nůžky, nebo odkusování nitě, jakmile končíte se šitím.
Dejte si pozor na zlozvyky, které zvyšují riziko demence |
Ale nejvíce vaše zuby zatěžuje skřípání a zatínání, bavíme se o bruxizmu. Tento zlozvyk ničí sklovinu, zuby jsou citlivější, můžou se častěji kazit a za pár let dokonce i prasknout nebo se odlomit.
Také namáhá žvýkací svaly, přetěžuje čelistní klouby, vede k bolestem hlavy i poruchám spánku. Většinou se totiž projevuje ve spánku – a to je teprve potíž, jde o podvědomé chování.
Ovšem silně zatínat zuby nebo jimi skřípat můžete rovněž ve dne, když vám něco zabrnká na nervy. Domluvte se s někým blízkým, ať vás na to upozorní. Možná ve vypjatých situacích popadnete do ruky tužku a začnete ji ohlodávat. V noci si můžete na zuby nasadit plastové chrániče, a když je to možné, klidně je používejte také přes den. Namáhaným žvýkacím svalům zase pomáhá cvičení.
Dočasně svůdné vlasy
Laškovné namotávání vlasů na prst, tahání za ně a pramínky v puse můžou v jistém věku působit svůdně. „Ale ne, když je vám hodně přes padesát. Někdy si říkám, že mě vlasy zničí, byť zatím spíš ničím já je. Jakmile mi začnou ujíždět nervy, sahám si do vlasů. Přistihla jsem se, že to dělám i v klidu, vlastně když se nudím. Problém rozhodně není v nedostatečné vlasové péči,“ svěřuje se Ludmila (55 let).
Zlozvyky, které přispívají k předčasnému stárnutí a zkrácení života |
Pravidelným taháním a namotáváním vlasů na prst je nadměrně namáháte, můžou se častěji lámat a více mastit.
Pokud byste však viděli někoho, kdo si vlasy opakovaně trhá, a nemusí jít o velké množství, bavíme se o trichotillománii. „To je můj případ. Dá se s tím přestat, ale musíte být opravdu v pohodě. Studuji vysokou, bydlím na privátu. Když mám zkouškové období a ležím ve skriptech, ani si neuvědomuji, že si trhám vlasy. Ještě pár let – a pomalu budu plešatá,“ svěřuje se Anička (22 let).
Trichotillománie může existovat sama o sobě, častěji pak doprovází různé duševní poruchy. Někdy je trhání vlasů nevědomé, jindy cílené, ale většinou se to děje v psychicky náročných situacích. Kromě vlasů si může dotyčný trhat obočí, vousy.
Časté vytrhávání vlasů povede ke kožní infekci a po letech pravidelné „probírky“ kštice se začnou objevovat lysiny. Máte-li tento problém, řešte ho dříve, než na něj dojde.
Technika paradoxní intencePsychoterapeutická metoda se používá například při léčbě různých neurotických obtíží. Vychází se z přesvědčení, že čím usilovněji se snažíte něčemu zabránit, tím spíš k tomu dojde. Převedeno na zlozvyky – třeba prokřupávání kloubů: podle této metody byste měli křupat jako o život a všichni ve vašem okolí by vás měli vybízet: ještě přidej, bojuj! Křupejte všude. V práci, doma, v tramvaji, v kině… Má se za to, že když svůj návyk významně zesílíte, často se ho právě tím zbavíte; prokřupávání se vám natolik zoškliví, že už to (snad) nebudete dělat. A když ne, aspoň jste to zkusili. |
Poznejte svého nepřítele
5 zlozvyků, které na vás muži nesnáší |
Prvním krokem k nápravě je samotné uvědomění si zlozvyku. Musíte si ho připustit. Hodně pomůže, když si budete zapisovat, ve kterých situacích si nejčastěji koušete nehty (trháte vlasy, drbete kůži, mnete oči...).
I když se ho ještě neumíte zbavit, přemýšlejte, v čem vám škodí. V další fázi nastupuje motivace: potřebujete důvod, proč se ho chcete zbavit. Pak se zamyslete nad spouštěči. Pokud například víte, že nepříjemný návyk je reakcí na vaši nejistotu a nízké sebevědomí, hledejte jiný způsob, jak se s tím vyrovnat. Teprve až budete mít jasno, můžete začít bojovat.
V této fázi hodně pomáhá náhradní chování, zaměřit svou pozornost jiným směrem, třeba místo do nehtu se raději zakousněte do mrkve, začněte vybarvovat antistresové omalovánky, vyběhněte v práci dvoje schody. Buďte trpěliví, nespěchejte na sebe. Pokud jste léta dělali něco špatně, těžko se novému chování naučíte během týdne. Požádejte o pomoc někoho, ke komu máte důvěru a je vám často nablízku.
Neshazujte sami sebe, pokud se hned nedaří. Dávejte si reálné cíle. Třeba každé pondělí bez zlozvyku, pak dva dny v týdnu. A když se vás bude stále držet jako klíště, nestyďte se vyhledat odbornou pomoc.
