Jen si tak trochu kousnout
Nehty okousané pomalu až do krve, stejně tak i kůžička okolo nich, už dostaly jméno, tomuto zlozvyku se říká onychophagie. „Kdykoliv se rozčílím, začnu si kousat nehty. Nemůžu si pomoct, přináší mi to úlevu. Většinou si to uvědomím, až když na mě kolega nebo někdo doma zírá s oním nevyřčeným ‚už zase?!‘. Pak se cítím trapně, nejradši bych se zase zahryzla, ale už není do čeho,“ vypráví Alžběta (38 let).
Její případ je typická ukázka začarovaného kruhu mnoha zlozvyků: po podnětu následuje reakce, fáze uklidnění a nový stres v důsledku toho, že okolí vás za takové projevy odsuzuje.
Navíc poškozené nehty a kůžička kolem nich jsou náchylnější k infekcím a k plísním. V některých případech je možné, že si nehty koušete, protože se vám stále lámou, přestože je nenamáháte. Jasný signál, že jde o nedostatek vápníku, což se dá snadno napravit. Jinak to chce opravdu hodně pevnou vůli, abyste se svého nešvaru zbavili, většinou je nutné najít náhradní chování.
Jako berlička se dříve doporučovalo posypat si prsty pepřem, dnes se aplikuje hořký lak na nehty. Zkuste ho, opravdu vám nebude chutnat. Pomůžou i umělé gelové nehty, ty jen tak neukousnete.
