Ilustrační snímek
1. Vědomě se distancujte
Jakmile vás zasáhne přemýšlení, při němž se nemůžete zbavit úzkosti, zkuste si tento fakt co nejdříve zvědomit. Opět se motáte v bludném kruhu strachu? Stále dokola si říkáte, že to nezvládnete nebo že se stane něco špatného? V tuto chvíli zpozorněte. Jakmile si uvědomíte, že vás přepadlo úzkostné přemýšlení, můžete se ještě rozhodnout, jestli ho necháte naplno propuknout, nebo se vůči němu vyhradíte.
Zkuste nahlížet na takové myšlenky jako na návrhy, nikoli jako na fakta. Mozek vás formou úzkostného přemýšlení varuje před riziky, která by mohla nastat. To, že něco může nastat, ještě zdaleka neznamená, že se to opravdu stane. Jak velká pravděpodobnost je? A může se stát pravý opak? Takové otázky vám mohou pomoci vystoupit z kruhu myšlenek, které by ve vás úzkost stále jen prohlubovaly.
2. Pochybujte
Možná se vám tato rada zdá kontraproduktivní. Úzkostné myšlenky totiž často spočívají právě ve zpochybňování všeho okolo vás. Je váš vztah v pořádku? Co když vás partner podvádí? Co když se syn neozývá, protože byl obětí autonehody? Co když vážně onemocníte?
To, jak se k takovému přemýšlení můžete postavit, je ho jednoduše zpochybnit. Nemusíte hned propadnout tomu, že každá vaše úzkostná myšlenka je neoblomnou pravdou. Berte ji jako úvahu svého mozku, ale pokud nechcete, nemusíte ji přijímat. Nenechte se těmi myšlenkami ovlivnit.
Ilustrační snímek
3. Nechte myšlenku přijít, pozorujte ji
Pokud vás přemýšlení plné obav přepadne, nebraňte se mu zuby nehty. Protiútokem a nenáviděním se za to, že takto přemýšlíte, se z místa nepohnete. Raději vaši příchozí myšlenku přijměte, pozorujte ji a po jejím zanalyzování ji nechte odejít. Pomůže vám s tím praktikování techniky mindfulness, která radí, abyste si každou takovou myšlenku představili jako obláček. Můžete ho po nebi klidně poslat dál, nemusíte si ho tam držet.
4. Realita, nebo představa
Je velký rozdíl mezi tím, zda už se váš partner někdy neozýval a nakonec jste zjistila, že leží ve vážném stavu v nemocnici, anebo si jen takový scénář představujete. Úzkost vám takových černých scénářů dokáže vymyslet hromadu a s každou další sekundou, kdy se jim budete věnovat, je jen přiživujete. Mozek nakonec těžko rozeznává, zda jde jen o vaši představu, či o skutečnost a můžete začít prožívat stejné pocity, jako kdyby se váš černý scénář ve skutečnosti doopravdy odehrál. Takže: vaše představa není vaše realita. Pamatujte na to.
5. Přidělujte hodnocení
V životě je běžně možná lepší, když lidi, věci ani skutečnosti kolem sebe stále nehodnotíme. Pro ty, kteří se trápí úzkostí, je to v tichosti jejich hlav naopak žádoucí. Až zjistíte, že se strachujete, dejte takové myšlence nálepku strach. Když si všimnete, že se kritizujete, onálepkujte takovou myšlenku jako kritizování. Nálepek si vytvořte tolik, kolik potřebujete. Pak se stačí jen zamyslet: opravdu tak chcete trávit svůj čas? Opravdu chcete věřit neustálým obavám?
6. A komu tím prospějete?
Až se dostaví myšlenka naplněná úzkostí a strachem, zkuste se nad ní zamyslet. Je vám k něčemu prospěšná? Máte z ní nějaký užitek? Jestli se bojíte, že vám při řízení selžou brzdy, můžete nechat auto zkontrolovat v servisu. Pokud vás taková myšlenka bude zatěžovat i nadále, už víte, že není racionální. Není přínosná. Nechte ji s klidným svědomím odejít.
7. Začněte něco dělat
Nepřiživujte své úzkosti, nedělejte jim tu radost, že se jim budete neustále věnovat. Vezměte vysavač, umyjte okna, pusťte si film, který vás vtáhne do děje, nebo si zacvičte. Zkoušejte své limity, soustřeďte se pouze na svůj dech. Nenechávejte se znovu a znovu vtahovat do toho nebezpečného kolotoče. Čím déle se v něm budete točit, tím hůře půjde zastavit. A tím větší následky ve vás zanechá.
