Horský ultra-maraton, který není nijak dlouhý (53 km), převýšení není nikterak hrozivé (2 000 m), ale přesto si název ultra plně zaslouží. V tomto roce hlavně z důvodu pravého zimního počasí. Začnu, ale od začátku. Závod se koná v Polsku, start v Jakuszycach a cíl v centrum Karpacza, trasa vede hraničním hřebenem Krkonoš mimo jiné přes Sněžku. Je to memoriál na památku Tomka Kowalskiego, polského horolezce, běžce, cestovatele, který zahynul v roce 2013 na zimní výpravě, při sestupu s Broad Peaku.
V tomto roce byl pořádán třetí ročník ZUKa a jelikož se běh těší veliké popularitě u našich sousedů, tak již možnost samotné účasti je do jisté míry úspěchem. Před závodem probíhá losování účastníků, protože množství zájemců vždy několikanásobně převyšuje limit závodníků, který je cca 300. V tomto roce, se na startu sešla téměř kompletní polská špička polských běžců, takže prvních několik míst bylo předem jasných. Z Karpacza, kde je kancelář závodu, nás ráno odvážejí autobusy na start do Jakuszyc, kde mimo jiné startuje známý Bieg Piastów (běžkařský závod s dlouhou tradicí).
Čím víc se přibližujeme místu startu, tím víc si uvědomuji, že to bude opravdu zimní běh, na který by se spíše hodily běžky. Start závodu je rychlý a já se jako vždy někde zamotám, takže první kilometry předbíhám pomalejší účastníky, ale to bohužel netrvá moc dlouho, protože za chvíli se dostáváme na trasu, kde jedinou možností je běh za sebou v vyšlapané cestičce. Několikrát se pokouším vyběhnout z vyšlapané cestičky a předbíhat jiné závodníky, ale ve velmi hlubokém a těžkém sněhu to stojí hodně sil a tak se raději zase poslušně zařazuji. V duchu si říkám, dál to půjde lépe. Kdybych jenom věděl jak se v ten moment mýlím.
První občerstvovačku probíhám s cílem posunout se dopředu a napravit startovní chybu, což se mi v celku daří, až do momentu kdy se dostáváme na hřeben Krkonoš. Teplota -5 C, sněží, viditelnost 50 m, mlha a všude velké množství sněhu. Snažím se i tak běžet a nepřejít do chůze, díky čemuž se pořád posouvám do předu a to mně pohání a motivuje. Na druhé občerstovačce se také nezastavuji, tvořím dvojici s běžcem z Polska a přichází nejnáročnější část běhu, ani ne tak fyzicky jako psychicky.
Nekonečných několik kilometrů pod chatu Slezský Dům, kde se při každém kroku boříme ve sněhu, standardně po kolena, někdy i více a o běhu nemůže být řeč. Do všeho se zvedá vítr, viditelnost klesá na 20 m a začínám mít zmrzlý všechny části těla, pokouším se běžet abych se zahřál, ale každý krok znamená sněžný kankán, krok do předu, do prava, do leva a dozadu a tak pořád dokola. Vítr ještě zesiluje, takže běžíme v sněžné bouři a já se už nemůžu dočkat až tento úsek skončí.
Líbil se vám článek?Všem článkům od čtenářů nyní můžete dávat hlasy a odměnit tak autory za jejich práci. Pokud se vám článek líbil, klikněte dole pod článkem na tlačítko Článek se mi líbí. Autory nejlépe hodnocených článků pak každý měsíc odměníme. |
Na chatě Slezký dům, doplním zásoby, vypiji teplý čaj a rychlé běžím dál směrem na Sněžku. Vítr se ještě umocňuje a cesta na vrchol je pokryta ledem, ale naštěstí je to krátké a za chvíli začínám seběh v hlubokém sněhu, který si užívám a určitě je to nejhezčí část závodu. Větší polovina je za mnou a teď přichází již běhatelnější část trati, tak to aspoň říkali turisté, které míjím na Sněžce. V celku jde běžet i když sněhu je pořád hodně, motivuje mě vidina přeslazeného bublinkového černého nápoje na poslední občertvovačce a tak se snažím běžet co to dá. Bohužel, jak se později ukázalo, vytoužený nápoj tam byl, ale v polském verzi Hop Kola...ehhh.
Takže raději běžím dál a do cíle zbývá posledních 16 kilometrů a jeden kopec. Všechno šlo hladce do momentu, než se ozvalo nedoléčené zranění levé nohy, se kterým jsem vědomě startoval, s tím že to přece rozběhám. A posledních 10 km se tak proměnilo v utrpení a předběhlo mě velké množství lidí. Zase kousek nahoru a dolů, před cílem ještě seběh malé sjezdovky a konečně finiš v centrum Karpacze. To již byla hlavně obrovská radost z dokončení zimního utrpení jménem ZUK.
Závod není nijak náročný svými parametry, ale pravé zimní počasí se stalo v tomto roce pro mnohé velkou výzvou. Po závodě následovala hodinová sprcha, abych rozmrazil všechny části těla, dva obědy a nějaké to pivo. Večerní vyhlášení, při kterém ceny rozdávají rodiče Tomka Kowalskiego a následná párty do rána, byla již jenom povedenou tečkou za celým víkendem. Jenom to ráno, bylo na konec těžší než samotný závod.
Dokončil jsem běh na 80 místě s 320 běžců, kteří byli na startu, propad na posledních 10 km byl přece jenom docela velký.
Chtěl bych poděkovat všem organizátorům a dobrovolníkům, kteří v tomto počasí museli několik hodin stát a mrznout na místě, aby nám ukazovali směr, povzbuzovali a pomáhali. Děkuji za Vaše úsměvy a pozitivní energii!
PS. Absolutním vítězem se stal Bartek Gorczyca, s neuvěřitelným časem 5:17:01. Nevím jakou trasu běžel :-) Běžec, který se chystá na velké zahraniční závody a myslím si, že o něm ještě hodně uslyšíme. Druhý v pořadí ztrácel na vítěze 30 minut a to první desítka je plná velkých běžeckých jmen.
Napište svůj článek i VYTahle rubrika je určena těm, kteří se chtějí podělit o své zážitky, zkušenosti nebo tipy kolem běhání. Může jít o reportáž, test, tip na zajímavou trasu nebo jen zamyšlení. Nejsou dány žádné mantinely ani tématické okruhy. Tohle je místo, které je určené pouze vám. Lhal bych však, kdybych tvrdil, že to bude hřiště bez pravidel. Vaše příspěvky nepůjdou hned na stránky Rungo.cz, ale projdou "rychlým" okem někoho z redakce, nikdo ale nebude řešit vaše stylistické a gramatické záležitosti. Tento prostor berte jako blog-neblog, kde si za svůj obsah ručíte sami.  Psaní o běhání je někdy náročné. Ale tím to nekončí. Pokud se nám něco opravdu hodně zalíbí, může se stát váš příspěvek i hlavním textem na Rungo.cz. I vy tak můžete aktivně tvořit obsah a být součástí našeho týmu. Nejsme nejchytřejší, nejsme nejrychlejší, ale jsme otevření a to, co děláme, nás baví. Přidejte se. Pokud odešlete svůj příspěvek, redakce si vyhrazuje právo na editaci článku a co zveřejní (a co ne), bez udání důvodů. Marek NÁZOR ČTENÁŘE NEMUSÍ KORESPONDOVAT S NÁZOREM REDAKCE!!! |
