Bolestí trpí daleko více zejména v oblasti břicha.
To zjistili vědci vedení psychologem Edem Keoghem, když sledovali rozdíly mezi pohlavími. Rozdíly našli i ve vnímání bolesti.
Bolest vzniká ze strachu
Psychické rozpoložení člověka hraje u bolesti obrovskou roli. To je odborníkům dobře známá věc.
Práh bolestivosti je v centrální nervové soustavě nastaven jinak u každého jednotlivého člověka. A snášení bolesti výrazně ovlivňuje situace, ve které se člověk nachází, a její subjektivní vnímání.
Proto někomu nevadí zubař, ale někdo propadne panice už při zvuku vrtačky, proto vojáka nebolí zranění uprostřed boje a proto nevnímá bolest ten, kdo třeba zachraňuje dítě z hořícího domu.
Bolest a její vnímání však obecně ovlivňuje kromě osobního nastavení také dědičná dispozice, výchova, ale i příslušnost k etniku a kultuře (přírodním národům nečiní potíž vydržet i silnou bolest).
A také příslušnost k pohlaví. Co se toho týče, je odborníkům dobře známo, že muži obecně mají vyšší práh bolesti, ale hůř ji snášejí a ženy ji vnímají silněji, ale víc vydrží.
Keogh se při svých výzkumech zaměřil na psychologický aspekt bolesti. Zjistil, že ženy a muže různou měrou zasahují i pocity, které bolest doprovázejí. Jako například strach, obavy.
"Způsob, jakým se muži a ženy s bolestí vyrovnávají, může prožitek bolesti zhoršit," říká Keogh ve své zprávě zveřejněné na univerzitních webových stránkách.
A právě volba strategie zvládání bolesti je podle něj v případě žen méně šťastná: ženy totiž bolest více citově prožívají. A vzhledem k tomu, že pocity spojené s bolestí jsou většinou spíše negativní, mohou v součtu jejich bolest ještě zhoršit.
Naproti tomu muži vnímají častěji jen bolest jako takovou, a to podle Keogha může být jedním z vysvětlení, proč ji cítí méně.
Keogh a jeho kolegové zkusili v rámci svých studií nasměrovat ženy, aby se pokusily vnímat bolest "po mužském způsobu", ale jak zjistili, mělo to na jejich reakce na bolestivé podněty jen malý vliv.
Na rozdíl od mužů - ti když se cíleně soustředili jen na vjem bolesti a ne na své pocity, měli ještě vyšší práh bolesti a snášenlivosti než předtím (práh bolesti je okamžik, kdy člověk začne pociťovat bolest, a práh tolerance bolesti je okamžik, kdy vnímáme bolest jako nesnesitelnou).
Ruce ve vodě
A jak vědci postupovali? Při jednom z experimentů například požádali dobrovolníky, aby ponořili svoji nedominantní ruku na dvě minuty do vody teplé 37 stupňů Celsia a pak ji vložili do ledové vody (1-2 stupně Celsia). Přitom měřili jejich práh bolesti i toleranci. V obou případech byla vyšší u mužů.
V další fázi experimentu sledovali rozdíly v psychologických aspektech bolesti. Do studie bylo zařazeno 150 pacientů hospitalizovaných s bolestmi hrudníku.
Vědci zjistili, že u ženských pacientek je tato bolest častěji spojená s obavami o zdraví a život - což vnímání bolesti zásadním způsobem zhoršuje.
"Bolest v hrudi je spojována se srdečními chorobami, a proto ji provází většinou velká úzkost ze strany pacientů. A tato úzkost zase hraje důležitou roli ve vnímání bolesti," vysvětluje dr. Keogh.
Ostatně výsledky tohoto výzkumu se shodují i s dalšími výzkumy, které zjistily, že muži a ženy vnímají bolest v hrudníku jinak, ženy ji prožívají intenzivněji a je u nich někdy spojena i s nevolností.
Jiná léčba
Zároveň tým doktora Keogha potvrdil, že různý dopad na obě pohlaví má i léčba bolesti. Psychologové z univerzity v Bathu sledovali stovku pacientů s chronickými revmatickými bolestmi, kteří podstoupili program léčby bolesti včetně fyzioterapie a psychoterapie.
Ačkoli během programu a bezprostředně po skončení léčby všichni pacienti uváděli, že se jejich chronické bolesti zmírnily, s odstupem tří měsíců ženy trpěly stejnou bolestí jako před léčbou - zatímco mužům zlepšení a ústup bolesti vydržely.
Doktor Keogh tvrdí, že dosud byla vysvětlení rozdílů mezi muži a ženami směřována spíše k biologickým zdůvodněním - tedy genetickým a hormonálním. Vnímání bolesti podstatně ovlivňují i hormony jako estrogen a testosteron.
Ženy, jak známo, jinak vnímají bolesti v průběhu menstruačního cyklu, těhotné ženy díky zvýšené hladině estrogenů (ale také díky tzv. hormonům štěstí, které se vyplavují do krve například v emocionálně silných chvílích) mohou snášet intenzivní bolest při porodu. Testosteron může mít podobně ochranný vliv na muže.
Nyní je však podle Keogha třeba se více zaměřit na sociální a psychologické faktory bolesti.
Genderové rozdíly ve vnímání bolesti by pak měli podle něj lékaři brát v potaz a léčbu pohlaví pacienta přizpůsobit. "Cílená léčba bolesti i druh nebo množství léků na míru jednotlivému pohlaví - to by měla být samozřejmost, " dodává Keogh.
