Přitom jako by toto téma bylo stále tabu. „Nepovídáme si o tom. Řešíme stárnutí pleti, gynekologické problémy, straší nás rakovina prsu nebo nezvykle vypadající pihy, ale infarkt, ten opravdu neprobíráme. Jedině snad že potkal našeho známého,“ říká Zdenka Nová, která zástavu srdce prodělala už v pětačtyřiceti letech.
Tehdy jí začalo být špatně v létě, takže motání hlavy, pocit obrovské únavy a bolesti v břiše přičítala vedru a přepracovanosti. Byla by si šla lehnout a vyspat se z toho, ale manžel byl naštěstí nekompromisní a odvezl ji na pohotovost. To jí zachránilo život.
Rodina DNESPodrobnosti o infarktu čtěte v příloze MF DNES Rodina, která vychází 7. srpna.  |
Ženy si prostě myslí, že „jim se to stát nemůže.“ Navíc příznaky přehlížejí, mnohdy je ani nerozpoznají. Infarkt u nich totiž neprobíhá navenek nijak dramaticky a viditelně.
Část pociťuje bolest na hrudi, stejně jako muži, ale mnohé necítí nic mimořádného, „jen“ dušnost, slabost či malátnost. Občas se objevuje nevolnost, závrať, pálení žáhy, tlak v horní části břicha nebo bolest v horní části zad. Ženy často tyto příznaky přisuzují trávicím nebo revmatickým potížím, svádějí je na špatnou kondici, přepracování nebo stres.
Infarkt se může odhalit až z krve
Jak tedy lékař v těchto případech infarkt rozpozná? Pro laboratorní diagnostiku infarktu myokardu, který nemá jasné známky na EKG, se používá stanovení koncentrace troponinu v krvi. Je to bílkovina, která se uvolní při poškození srdečního svalu během zástavy srdce. Vyšetření si lékař vyžádá při podezření na srdeční zástavu ihned při příchodu pacienta na pohotovost nebo při akutním příjmu v nemocnici. Může být opakováno po šesti či dvanácti hodinách.
Dobrou zprávou nejen pro ženy je, že v laboratořích mají nyní k dispozici novou generaci testů. „Dříve používané metody stanovení troponinů neumožňovaly zjistit malá zvýšení jejich koncentrací, takže zejména u žen nemuselo být malé poškození srdečního svalu zachyceno,“ vysvětluje doktorka Janka Franeková, vedoucí Oddělení klinické biochiemie IKEM v Praze. Lékaři tak podle ní díky novým, vysoce citlivým metodám stanovení troponinů mohou dříve a efektivněji diagnostikovat nejen infarkt myokardu, ale jakékoliv poškození buněk srdečního svalu.
Zatímco některé z rizikových faktorů vzniku srdečního infarktu, jako je věk, pohlaví, rodinné dispozice, lze ovlivnit jen stěží, mnoho se dá regulovat úpravou životosprávy a pomocí léků. Kardiolog Michal Vráblík doporučuje nahrazovat tuky méně vhodné – nasycené a trans – za vhodnější nenasycené. Kromě toho by si podle něho měli dát lidé pozor zejména na jednoduché cukry, tedy přírodní sladidla, a mezi nimi pak zvláště na ty s vyšším obsahem ovocného cukru – fruktózy.
