1. Prospívá srdci
Vítězem mezi listovou zeleninou je v tomto případě římský salát, který má vysoký obsah vlákniny a také kyseliny listové, která je klíčovým prvkem zdravého a rozmanitého jídelníčku. Srdce vám za její dostatek poděkuje: studie vědců z neworleanské Tulanovy univerzity například ukázala, že přiměřeně vysoký podíl kyseliny listové ve stravě dlouhodobě snižuje riziko infarktu a kardiovaskulárních chorob.
2. Snižuje riziko cukrovky
Cukrovku 2. typu a vznik rezistence proti inzulinu totiž odborníci často spojují s nedostatkem hořčíku. O to, aby nám důležitý minerál v jídelníčku nechyběl, se můžeme postarat nejrůznějšími způsoby, zařazení listové zeleniny ovšem patří mezi ty nejefektivnější. Například dva hrnky (500 ml) čerstvého špenátu nám zajistí 16 procent doporučené denní dávky magnezia; stejné množství rukoly pak tvoří 6 procent denní dávky.
3. Posiluje kosti a zuby
Nahořklá chuť, která je typická pro některé druhy listové zeleniny, je dobré znamení. Ukazuje totiž na vysoký podíl vápníku, který potřebujeme mimo jiné pro zdraví kostí a zubů. Dospělá žena by ho za den měla sníst až 1 000 miligramů, takže pouze zelenina stačit nebude, ale k doporučené denní dávce rozhodně přispěje. Do salátu si přidejte třeba pampeliškové listy (půl hrnku obsahuje 78 mg kalcia), mangold (54 mg) nebo kadeřávek (49 mg).
Kromě vápníku prospívá kostem i vitamin K. Naznačilo to dlouhodobé pozorování výzkumníků z Tufts University v Bostonu. Zjistili, že zejména u žen se nízké hodnoty vitaminu promítají to nízké kvality kostí. Bohatým zdrojem vitaminu K je přitom právě listová zelenina, pouhých 250 ml řeřichy dokonce dospělé ženě zajistí celou denní dávku, kterou by měla přijmout. Podobné je to s listy čekanky, u špenátu pak stačí nějakých 150 ml.
4. Zlepšuje zrak a chrání oči
V souvislosti se zrakem sice není tak „provařená“ jako mrkev, ale i listová zelenina se může chlubit vysokým podílem karotenoidů, konkrétně luteinu a zeaxanthinu, které pomáhají chránit oči před poškozením. Filtrují totiž světelné paprsky při oslnění i při dlouhodobém zírání do monitoru nebo na displej mobilu či tabletu. Zároveň chrání proti působení volných radikálů, snižují riziko šedého zákalu a zpomalují přirozené zhoršování zraku
V jídelníčku očím nejvíc prospěje kadeřávek, pampeliškové a hořčičné listy, mangold, římský i listový salát. Všechny se navíc můžou chlubit obsahem vitaminu A, ten zase očím pomáhá, aby se lépe adaptovaly při přechodu ze světla do tmy a naopak.
5. Pomáhá předejít rakovině
Konkrétně rakovině tlustého střeva. Naznačilo to hned několik vědeckých studií; například Americká dietetická asociace v roce 2011 publikovala výsledky výzkumu, který našel přímé spojení mezi pojídáním listové zeleniny a nižším rizikem tohoto typu rakoviny. Zvlášť prospěšné jsou v této oblasti kadeřávek a listy hořčice. Pokud „listí“ tolik neholdujete, můžeme vyzkoušet i jejich příbuzné z rodu brukvovitých: brokolici a květák.
6. Můžou pomoci při rakovině prsu
Tato oblast je zatím méně prozkoumaná, nicméně výsledky malého experimentu z britské Southamptonské univerzity mluví nadějně. Pacientkám s rakovinou prsu, které jedly misku řeřichy denně, se zpomalil růst rakovinných buněk. Může za to nejspíš fenetyl isotiokyanát – látka, která umí zmírnit proces, při kterém zdravá tkáň „krmí“ nádorové buňky.
7. Udržují mysl svěží
O nejnovější dobrou zprávu ve vztahu k listové zelenině se postarala studie amerických neurologů, kteří téměř pět let sledovali tisícovku mužů i žen ve věku od 58 do 99 let. Ti, co denně jedli listovou zeleninu (především špenát, kadeřávek a další rostliny z rodu brukvovitých), měli mnohem lepší výsledky v kognitivních testech, jinými slovy jim to „lépe myslelo“. Těm, kteří ji nejedli, se paměť a poznávací schopnosti zhoršily povážlivě rychleji.
