Co jsou to kolonošortky, jaké mýty provázejí screening a proč jsou kompetence zdravotní sestry důležité?
V posledních letech jste stále populárnější díky vašim seminářům o prevenci nádorových onemocnění. Jak jste na to s kolegyněmi přišly?
Začaly jsme s tím před pěti lety, kdy se o prevenci nemluvilo ještě tak mohutně jako dnes, takže si troufám říct, že jsme tady u nás v Masarykově onkologickém ústavu v Brně vlastně průkopnice. Náš ústav v téhle práci viděl smysl a dal nám zelenou. Jsem za to velice ráda. A začaly jsme s tím jednoduše proto, že jsme při práci na gastroenterologickém oddělení viděly, že sem pacienti velice často přicházejí už pozdě, to znamená s pokročilým nádorem.
A i když jsou dnes potřebné informace mediálně dostupné, víme také, že edukační letáky, brožurky a výzvy stylu: „Nekuřte, zemřete na rakovinu plic!“ už nikoho moc nezajímají. To není styl prevence, jaký by měl v budoucnu efekt. Vždyť kolik lidí přestane kouřit, když uvidí na krabičce cigaret někoho s tracheostomií, tedy chirurgickým výkonem, při němž se uměle vytvoří na krku otvor pro dýchání? Nikdo. A tak jsme se rozhodly přistoupit k tomu jinak.
Vidím, že například spoustu pacientů s nádorem slinivky vůbec netvoří alkoholici a kuřáci. Jsou to však lidé, kteří žijí ve vypjatém pracovním nebo osobním prostředí.
