„Vystavovat se slunečním paprskům je dnes často vnímáno jako něco univerzálně škodlivého,“ řekla New York Times americká lékařka Lucy McBride. Ve skutečnosti to tak jednoznačné nebude. Výzkum této problematiky je sice zatím v plenkách, ale ukazuje se, že pobyt na slunci může přinášet i určité výhody. „Musí však být přiměřený a v souladu s našimi rizikovými faktory,“ dodává McBride.
Stále platí klasická pravidla: používat krémy s SPF, vyhýbat se přímému polednímu slunci, zbytečně se neopalovat. Na tom se podle odborníků nic nemění. UV záření skutečně může přispívat ke stárnutí pleti, k jejímu poškození i k rozvoji rakoviny. Kdybychom se však slunce stranili úplně, mohli bychom se připravit o potenciální benefity.
Sedm mýtů o opalovacích krémech, na které byste si měli dávat pozor |
Slunce, srdce a zázračná molekula
Může slunce prospívat našemu kardiovaskulárnímu systému? Výzkumy to přinejmenším naznačují. Jedna studie například zkoumala spojení mezi nedostatkem sluníčka a vysokým krevním tlakem – konkrétně na vzorku tisíce obyvatelek Švédska. U těch, které na slunci trávily nejméně času, bylo riziko hypertenze o 41 procent vyšší.
V jiné časosběrné studii hrozilo účastníkům, kteří strávili v průměru alespoň jednu hodinu denně na denním světle, menší riziko srdečního selhání. Po více než dvou a půl hodinách strávených na sluníčku se však riziko zase mírně zvyšovalo. Vliv navíc měly i jiné faktory, například kouření nebo věk. Hůř na tom byli právě i ti, kteří se pravidelně nemazali opalovacím krémem.
Dá se tedy jednoznačně říct, zda je pobyt na slunci „dobrý na srdce“? Zatím asi ne, ale dermatolog Richard Weller z univerzity v Edinburghu upozorňuje ještě na jeden výzkum: o tom, jak se nám v kůži vlivem slunečního záření uvolňuje oxid dusnatý. Tento plyn rozšiřuje cévy, zlepšuje průtok krve a snižuje krevní tlak. Někteří ho dokonce označují za „zázračnou molekulu“. Možná právě v ní se skrývá klíč k pochopení našeho vztahu se slunečním svitem.
Dejte srdci šanci. Zásadní kroky, jak mít zdravé cévy a snížit riziko infarktu |
Dlouhověcí, zdraví a šťastní?
Slunce by potenciálně mohlo mít vliv i na délku života. V roce 2014 vyšla časosběrná studie, která po dobu dvaceti let sledovala téměř 30 tisíc žen – opět ve Švédsku. Ve skupině účastnic, které se nejvíce vyhýbaly pobytu na slunci, byla dvakrát větší úmrtnost než ve skupině, jež na něm trávila nejvíce času. A to i přesto, že ve „sluníčkové“ skupině byl největší výskyt zhoubných melanomů.
Dlouhodobě je v hledáčku vědců také spojení mezi slunečním zářením a autoimunitními chorobami, jako je ekzém nebo psoriáza. V obou případech experimenty ukázaly zlepšení díky fototerapii, která sluneční světlo uměle napodobuje. Fototerapie se používá například i při léčbě spánkových poruch nebo sezonních depresí a některá zjištění naznačují možný pozitivní vliv světla na hladinu „hormonu štěstí“ serotoninu.
Bez sluníčka to není ono
Slunce je navíc známým zdrojem vitaminu D, který je zásadní pro zdraví kostí a třeba i pro zdravý imunitní systém. Je spojován s nižším rizikem srdečních chorob, cukrovky 2. typu nebo rakoviny tlustého střeva. Vzniká tu však dilema: pokud na slunce nechodíme, nestačilo by „déčko“ získávat ze stravy a potravinových doplňků? Podle lékaře Richarda Wellera to tak docela neplatí.
Upozorňuje na rozsáhlé klinické výzkumy, podle nichž vitamin D ve formě doplňku nesnížil ani riziko diabetu, ani kardiovaskulárních problémů či rakoviny. „Spolu s dalšími poznatky o výhodách slunečního svitu nám to naznačuje, že nejde jen o samotný vitamin D,“ dodává Lucy McBride. O tom, co přesně pro nás slunce dělá, toho zatím víme poměrně málo. Ale zdá se, že je skutečně nenahraditelné.
Slunce k životu potřebujeme. Při opalování ovšem dodržujte pravidla |
„To neznamená, že bychom měli vyhodit opalovák do koše,“ upozorňuje lékařka. Ochrana s pomocí SPF je podle ní stále klíčová. „Rakovina kůže je vážné riziko. Nemusíme se však vždy nechat ochromit strachem,“ podotýká McBride. Doporučuje hledat rovnováhu – přehnaně se neopalovat, ale ani se slunce nebát jako čert kříže.
