Puberta byla pro Ingeman utrpením. Trpěla na extrémní křeče v břiše, průjmy a často zvracela. Lidé ji měli za simulantku a koukali se na její stížnosti „skrz prsty“. Za vším byla Crohnova choroba, která jí život pořádně znepříjemňovala.
Až v osmnácti letech ji zachránila operace. Její stav byl vážný, byla podvyživená a bez energie. Lékaři měli obavy o její život a museli jí odebrat velkou část střev. Nakonec bylo jediným řešením vytvoření umělého vývodu.
„Z doby těsně po operaci si toho moc nepamatuji. I pod silnými léky byla bolest tak silná, že jsem jen ležela na nemocničním lůžku a říkala, že chci umřít. Později mi to všechno řekl můj přítel. Když jsem se vrátila z nemocnice domů, strávila jsem další měsíce s rodiči. Byla jsem jen doma a zažívala opravdu náročné chvíle,“ uvedla žena pro portál Stomiguiden.
Pár měsíců po operaci se konečně cítila normálně a začala si opět užívat života. Po operaci se obávala, že její život končí a nebude moct dělat věci jako její stejně staří přátelé. „Později jsem pochopila, že sáček není tolik limitující. Našla jsem si sport, který mě baví. Posiluji a šířím o této nemoci osvětu, jak jen mohu. Na světě je nás tolik, že bych se toho ani nemohla dopočítat. Je důležité o těchto věcech mluvit,“ doplnila. Svůj život pravidelně sdílí na Instagramu.
