Byla zaskočena tím, jak rychle jdou kila dolů. Bohužel také i tím, jak moc byla unavená, když začala hubnout. Nečekala, kolik síly jí takový proces sebere. Tehdy si uvědomila, že nestačí jen píchat si injekce. Důležité podle ní je hlavně mít nějaký režim a postupně cvičit, aby si tělo zvyklo a nabralo svaly.
„Bez svalů se stejně tuku nezbavíte. A nejhorší je, že když hubnete, nejdou dolů jen tuky, ale právě i svaly. Proto jsem dřela, abych vše nedělala zbytečně a za pár měsíců nebyla na původní váze. Zní to neskutečně jednoduše. Koupíte si injekce, aplikujete a tadá, jste hubení. Jenže za vším stojí hodně práce, pokud si postavu chcete udržet. Není to jen tak,“ uvedla žena pro The Sun.
Emily se nezdravě přejídala. Začala s tím už na střední škole, kdy měla stres ze zkoušek a její přejídání se dál stupňovalo v průběhu let. Byla na tom tak špatně, že přijímala okolo pěti tisíc kalorií denně a rozhodně se nejednalo o zdravou stravu. „Bylo to chorobné přejídání. V jednu chvíli jsem si sedla k jídlu a jedla jsem, dokud jsem nebyla opravdu přecpaná. Kombinovala jsem několik jídel, bylo mi těžko. Zadýchávala jsem se, nemohla jsem se pořádně hýbat. Měla jsem problém dělat běžné úkony. Byla jsem z toho nešťastná a často jsem myslela na to, zda takový život vůbec má smysl,“ pokračovala.
Když se jí tedy před rokem a pár měsíci její otec zeptal, co by chtěla k Vánocům, bez váhání odpověděla, že by si přála injekce na hubnutí. Jedna injekce vyjde na několik tisíc. Delší dobu si říkala, že peníze raději investuje do dětí nebo dovolené a nechtěla za injekce utrácet. Díky otci ale konečně mohla dosáhnout svého snu. „Zhubla jsem na váhu pětašedesáti kilo. Sama jsem tomu nemohla uvěřit, bylo to jako sen. Lidé na injekce nadávají a myslí si, že je to zlo. Ale pro mě je to ta nejlepší věc, která mě kromě rodiny potkala,“ dodala.
