6. Když duše není v pohodě
Rodina i přátelé vás obdivují, jak jste zvládli nepříjemnou diagnózu i léčbu. Kontroly také dopadly dobře a vy máte pocit, že se konečně vše obrací k lepšímu. A najednou vás přepadnou neopodstatněné strachy, úzkosti, necítíte se dobře ani fyzicky. „Potíže je nutné probrat se svým ošetřujícím onkologem a určitě také s praktickým lékařem. Často je nutná pomoc psychologa, případně psychiatra. U nás pacienti často využívají služeb týmu psychologů,“ radí Jiří Tomášek.
Důležitá je podle profesora Petruželky komunikace s nemocným od oznámení diagnózy až po dobu, kdy pacient dochází už jen na kontroly. Je třeba, aby svému lékaři důvěřoval a nebál se mu svěřit se svými potížemi a obavami.